12. 1. 2012

Z náměstí jsme udělali kruháč. To je trapné. (Deník 10/10/2011)

Kancelář má v Krajinské ulici, takže denně vnímá, jak centrum Budějovic zaplavují auta, i to, jak z něho mizí normální život. Trochu překvapivě, vzhledem k tomu, že je architektka, nepovažuje za největší stavební vřed města nějakou budovu, ale kalamitní dopravní situaci. „A nikdo zatím nevyjádřil, jak významně všechny satelitní výstavby zatěžují město, protože všichni ti lidé se přesouvají auty. Žijeme v divném, unaveném, trošku maloměšťáckém prostředí, jsme zatopeni auty a neodehrává se tu nic,“ říká šestapadesátiletá Hana Urbancová.



Která českobudějovická stavba vás v poslední době zaujala?

Asi bych pořád ještě vyzdvihla jako dobře udělanou dostavbu radnice. Není tak moc vidět, ale přitom je v tom veliká kvalita, filozofie a užitá hodnota. Byla kolem ní velká, a úplně zbytečná, diskuse s památkáři, což je ale v Budějovicích skoro vždycky, když se staví nějaká větší věc.



Máte po ruce jiné konkrétní příklady kontroverzí s památkáři?

Téměř každý z mých kolegů má nějakou peripetii. Tady se totiž neřekne, co bychom měli chránit. Pro mě je mezi architekty velký guru Josef Pleskot a ten považuje v Budějovicích za cenné náměstí. Ten kruhový objezd, jak já říkám – je trapné, že jsme z toho udělali kruháč. Ale jednotlivé domky jsou jen takoví pindíci na šachovnici, kteří nehrají velkou hru, kterou hraje ten čtverec. Ale domky, to je jen absolutně průměrná architektura. Proto bych se nebála, když přijde někdo s kvalitou, pustit sem další typ architektury.

Když říkáte trapný kruháč, znamená to, že auta byste v centru zakázala?

Mně vadí provoz na náměstí obecně. Sedím kousek od něho, všechno slyším a někdy mi to připadá, jako když Rudolfov odpoledne pustí veřejný hlásič. Slyším z toho profláknutého koutu, jak tam kdekdo dělá malinkou, umouněnou a umrněnou produkci a zneužívá chodce.

Vám vadí koncerty na náměstí?

Já myslím, že je to nedůstojné. Když je nějaký zajímavý koncert, má mít odpovídající prostředí. Ale ráda chodím na jazzové koncerty, mají atmosféru, pro ty je náměstí přijatelné.

Logicky se tedy zeptám: co s tím?

Náměstí bylo postavené jako místo obchodu, byl to takový velký supermarket. To už dnes nepotřebujeme. Nicméně by se tam mohl odehrávat současný život. Tím spíš, když se město vybydluje.

Co si mám představit pod pojmem současný život?

Jsou tu restaurace a to je fajn. Ať jsou tu kavárny, ať sem lidé jezdí na dobrá jídla. Jenže tady nejsou v neděli na náměstí další přidané hodnoty, tady se v sobotu po poledni zavře. Přitom na náměstí je lem, který dnes obsazují auta. Kdyby se věnoval dalšímu patru předzahrádek! Třeba v Benátkách běží z restaurace na předzahrádku klidně 40 metrů. Kdyby ten kruháč nebyl zatížen auty, tak může pěšák i s tácem zmrzliny přejít bez problémů.

Mimochodem, co říkáte na obří květináče, které se na náměstí objevily?

Sadová úprava je absurdní, katastrofa, strašný! To jsou květináče na velké, objemné věci a my tam máme petunie, já to nechápu! Petunie může být přece v čemkoli, v košíku na brambory, to je fakt stupidní. Je to nejhorší sadovka, co tady kdy byla, a přitom máme na radnici teoreticky někoho kompetentního.

A kam byste auta přesunula, když nemáme záchytná parkoviště?

Bída je v tom, že jsou tam přece jen obchody, které musí mít zásobování, někde musí stát taxíky... Po obvodě, u toho vysokého obrubníku, by měla zůstat možnost parkování. Nepouštěla bych do toho vůbec veřejnou diskusi, to musí být velmi odvážné rozhodnutí.

Zajímá mě váš názor na další dvě náměstí: Mariánské a Senovážné. Nestala se z nich odkladiště aut?

Ta mají, na rozdíl od hlavního náměstí, jinou funkci a budoucnost. Budoucnost stavební, což hlavní náměstí nemá. Je velká šance tam něco vytvořit. Dnes tam auta jsou, protože leží ladem. Čekají na odvahu. Co by tam mělo být, to by měl přinést nějaký tvůrce. Nemusí to být architekt, může to být i filozof, kdo řekne tu větu, protože o tu jde: k čemu by měl ten prostor sloužit.

K Mariánskému náměstí: co byste provedla s kasárnami?

To je neštěstí. Je mi to hrozně líto, vždyť to není ze stavebního hlediska žádná památka! Ten dům měl kdysi nějakou funkci. Udělala bych tam třeba procházkovou trasu, ať je to takové mauzoleum – muzeum. Stejně kolem toho dnes všichni chodí a říkají: to je ale odporný barák. Stal se z toho takový vřed. A je absurdní chránit obálku. A ten prostor si vyžaduje novou stavbu, která bude v kompozici s náměstím. A na něm by taky měla být nějaká krásná stavba. Vždyť tam vždy byla.

Co je vlastně podle vás největším architektonickým vředem města?

Myslím, že doprava. To je největší had, který město dusí a svírá, prostě katastrofa.

Čili žádná budova, ale auta.

Budova je jednorázová věc. Ale v dopravě stačí, když se opravuje jedna ulice... Budějovice jsou údolí, třetihorní jezero, které má břehy. A v tom jezeře se všechno topí. Teď jsem jela sanitkou a přála bych to každému z těch, kteří mají zodpovědnost. To je takové memento! Věřím, že až by ze sanitky vylezli, hned by začali něco dělat. Sanitka vám to ukáže. Taková 16. hodina, houká kdekoli, jen aby projela, musí na chodník... Navíc o dopravě se pořád jenom mluví, ale každý, kdo přijde na radnici a má možnost to rozseknout, tak to jen předá dál jako nepříjemnou věc. Investuje se do plováren, ale chybí nám odvaha udělat propojku na Máj, nějakou novou příčku nebo most.

Hodně se teď mluví o Slavii. Zaujaly vás některé nápady, jak ji oživit?

Je tu velká paralela s náměstím. Pořád se diskutuje úplně zbytečně a předčasně o tom, jak by Slavie měla vypadat nebo co by mělo být uvnitř. Je to pro nás taková spása: Slavie ožije. Pamatuju si slogan Citro bar ožije, vždycky se na nějaký dům napíše takový billboard: zas ožije. Ale ona nebude žít.

No ale Slavie je asi pro lidi z Českých Budějovic symbol patriotismu.

Zase: je to vysoce chráněný objekt. Sama jsem se o ni kdysi zajímala, udělali jsme studii, takže o tom domě docela hodně vím. Ale té poslední diskuse jsem se nezúčastnila, připadala mi trošku marná. Slavie by měla mít program, který umožní ten objekt. A pokud se dohodneme, že by tam mohla být přístavba – to je otázka – všechnu funkci bych nacpala do ní. A zase by mohla být mauzoleum – muzeum. Slavie by taky mohla vyjít k nábřeží a dělat tam kulturní akce.

Ale vždyť tam máte letní parket.

Je otázka, co s ním. On tam tak smrdí, padají kaštany, feťáci tam mají své schůze, řeší s těmi psy své trable, ale pořád je to o ničem. Ale to není spása kulturního života města! Nesázejme na tohle eso, to je jen kulový spodek, to není eso.

A byl by tou kulturní spásou rejnok?

Já si nejsem jistá. Jsou to zajímavé stavby, ale bez Jana Kaplického už trochu schází vtip. On byl ten vnitřní píst a stejně jako Pleskot tomu mohl dát náboj. Jestli je nějaká soukromá aktivita, která má sílu, aby tuhle krásnou budovu postavila, tak ať se to stane. Ale město by mělo stavět spíš ty komunikace.

Říkáte, že budova je jednorázová věc, ale domy spoluurčují tvář města. Všude kolem Budějovic se staví takzvané paneláky naležato, ať se podíváte na Včelnou nebo Zavadilku. Co říkáte na tyhle satelity?

To je slabost územního plánování. Městu takto utíká krev z jeho oběhu. Všechny tyhle depozity bydlení, které se vysouvají z katastru města, jsou ztrátou obyvatel.

Kteří by mohli oživit náměstí.

Ano. Bydlí tam lidé, kteří mají nějaké prostředky, něco znamenají a nejsou vlastně městští patrioti. Je to i problém estetický a vzniká problém dopravní. Nikdo zatím nevyjádřil, jak významně všechny tyto výstavby na okraji zatěžují město, protože všichni ti lidé se přesouvají, minimálně jedním až dvěma auty. Je to ale dané dobou. Nevidím viníka, jenom následky.

Jak se to dá změnit?

Je to tendence, která se opakuje všude s nezlomitelnou zákonitostí: vybydlování měst. Dřív to v centru vřelo, ale teď jsme technická civilizace, která ztratila ideály a mýty, žije v kvapu a vybydluje se centrum. Začíná se tu rozlézat prázdné vakuum, jsou tu jen lidé, kteří sem přijedou pracovat, je tu jenom hluk, není tu ani vzduch. Centrum je mrtvé. To mají všechna americká města ve velkém: prázdné kanceláře. Výhodnější pro byznys jsou okrajová centra. Tohle nás čeká, pokud něco neuděláme.

Když mluvíte o okrajových čtvrtích: jeden kolega kdysi napsal, jak se z Českých Budějovic stávají České Krychlovice. Jak se vám líbí ta nová oranžová krabice Sconto?

Jsem zděšená. Bydlím na Dobré Vodě na kopci. A můj průhled je město, Černá věž a strana, kde je Sconto. Město bliká, věž svítí, hvězdy, je to moc fajn. A najednou jsem si říkala: co to tam je, to žluté, co se stalo? Sconto. Je tak mamutí a bez měřítka. Nevím, jestli někdo sledoval, co to může dělat na světelné mapě města. Svítí strašně, myslím, že je to zbytečné a že chyběla diskuse o důsledcích. Tohle je taková rána do horizontu města, že si to nikdo zatím asi neumí představit.

Vedeme rozhovor o architektuře. V čem byste chtěla Budějovice nejvíc proměnit?

Já bych chtěla, aby se vymanily z nízké úrovně vzdělání. Je tu málo muzeí a akcí, kde by lidé zjistili, že štěstí nepřinese věc, kterou si koupím, protože ji za chvíli zahodím. Svět je dnes tikající bomba. Všichni to cítíme, ale neděláme pro to nic. Je třeba lidem ukázat, že je potřeba rovnováha. Žijeme v permanentním stresu a nevíme, z čeho pramení. A nikdo jiný než veřejná instituce to nezařídí.

Ale to znamená změnit myšlení lidí, a to je strašně těžké.

Znamená to říct člověku: musíš se taky spoléhat sám na sebe. Jde to strašně pomalu, ale nikdo s tím zatím ani nezačal. A jsme u toho vředu na Mariánském náměstí – nikdo neví, čím kasárna byla. Je třeba říct lidem, proč mají mít město rádi. Albert Camus tady napsal Cizince, málokdo to ví. A on ho tady napsal proto, že když sem přijel, nenapadlo ho nic jiného, než že město je cizí samo sobě. A jsem si jistá, že i kdyby 15 procent lidí změnilo myšlení, je to velký posun! To je cíl, to Sconto, které by mělo svítit.

Text: Hana Urbancová, Václav Koblenc
Deník 10/10/2011

3 komentáře:

  1. Paní architektka je místy velmi vtipná, ale jinde až odstrašující. "Nepouštěla bych do toho vůbec veřejnou diskusi, to musí být velmi odvážné rozhodnutí." Takto se v současné demokracii nazývají postupy reinkarnované z 50. let 20. století. Odvážné rozhodnutí!

    Co je vlastně městská architektura a urbanismus? Je to postup, jak měnit lidem jejich město proti jejich vůli? Je architektura diktatura někoho, kdo si o sobě myslí, že je osvícený?

    Na náměstí parkuje sotva 20% těch, co by tam parkovat mohli, kdyby tam bylo dost místa. Je to málo nebo moc? Slouží náměstí nebo překáží?

    Čemu vadí taková Sconta? Jsou to účelný krabice určený k tomu, aby otočily obrat pár desítek miliónů ročně. Životnost těch budov není větší než 50let, u některých možná jen 20. Pak to bude prostor, který má vlastní křižovatku, je bohatě zasíťovaný, odvodněný, vhodné pro jakékoliv další architektonické účely. Jsou ta Sconta a Bauhausy špatně? Zakažme je. Proč je vlastně někdo chce postavit? Jsou špatně, když je někdo chce postavit? Je špatně něco, co je chtěné?

    Připouští architekti svobodu, nebo v sopbě pěstují zárodky despotismu?

    Felix

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem původem z ČB. Myslím, že by bylo skvělé kdyby se aspon například na část roku náměstí nebo střed města uzavřelo. Nebo omezila doprava. Vždycky jsem si užival Den bez aut, když jsem nemusel přemýšlet kdo na mě odkud začne troubit. Když to šlo v Praze na Václavském náměstí, nemám obavu, že by nešlo postupně na zkoušku něco obdobného v ČB. Václavské náměstí podle mě známých informací má projít revitalizací s vyloučením automobilové dopravy. Jsem strašně rád za tento blog, že se tím někdo zabývá. V Praze to taktéž začalo občanskou iniciativou.

      Nejen, že jsem původem z ČB, ale 18 let jsem bydlel v bytě s okny přímo na nám. Př. Ot. II. a vím jaké taškařice bydlení přímo v centru památkově chráněného města znamená. Nářky, že lidé nebudou moci vyložit ani nákup z auta, nebo že je to omezování svobody moc nechápu. Byt si kupují lidé také v nějaké dispozici, prostě nepřestěhují koupelnu z komory A do komory B. Buď přijmou dispozici nebo nemohou v bytě bydlet. Stejné to je asi i s tím místem toho bytu, prostě je byt v centru kam se auty nejezdí, tak nemohu čekat, že já si vykřičím právo tam jezdit.

      Druhák ke Scontu - myslím si, že Sconto obecně není špatně ani Bauhaus ani jiné další "krabice" - business se dělat musí. Jen by někdo měl říci, ano tady bude obchodní zona, tady bude klidová zona. Někdo - pravděpodobně hlavní architekt města, by měl řídit vývoj města. Tak jako Přemysl Otakar II. zadal stavbu Českých Budějovic německému řitíři Hirzovi společně s právem dohlédnout na stavbu a rozvržení budov, které samozřejmě má svůj smysl viz rovnoběžné ulice s přímkou spojující kostel sv. Mikuláše a kostel Obětování Panny Marie na piarisťáku. Zpět ke Scontu - myslím že je to i docela nebezpečné, křižovatka v zatáčce. Sice je tam tabule s padesátkou, ale pardon, nevěřím že to tam všich švitoří předpisově. Navíc je to další připitomělá křižovatka. U Intersparu další, u OBI další, pak další pak na Čínu pak u viaduktu pak u pošty a než jsem u Mercury tak je jich docela řada. Plyn, brzda, plyn, brzda. Třetí věc - souhlasím s tím, že největší problém je doprava v ČB.

      Smazat
  2. Demokracie je politický systém a do finální fáze architektury skutečně nepatří, jako nepatří na chirurgický sál. To není despotismus, ale pragmatické uvažování, jestli mi rozumíte.

    Ale máte v lecčems pravdu ... O tom by právě měla být veřejná diskuze. Jak píšete, v určitém momentu vývoje města může být větší přínos hypermarket a parkování na náměstí. Chceme to tak do budoucna nechat, nezměnily se náhododu 20 let po revoluci naše priority? A nemohli bychom alespoň ovlivňovat podobu těch účelných krabic a parkovišť? Jakto, že BILLA v Litomyšli vypadá jinak než u nás?

    Všechno je to ovlivněno společenskou poptávkou po kvalitě, což se týká nejenom architektury. Dokud zde bude poptávka po levných párcích bez masa a levné architektuře bez obsahu, tak ti prostě obojí bude. Architekti to nezmění, ale je to obrovská příležitost pro investory, kteří nabízí něco víc. Mirek Vodák

    OdpovědětSmazat