10. 2. 2012

Černá věž

Celková výška: 72,29 m / Výška ke středu ciferníku: 42,00 m / Šířka věže u základů: 11,11 - 11,15 m
/ Síla zdi u základů: 3,10 m / Síla zdi u hodin: 1,96 m / Přibližná hmotnost zdiva: 7141 tun / Přibližná hmotnost celé věže: 10500 tun 
/ Stavba: 1549-1577

Na ochoz vede 225 schodů ...

Stavitelé: 

Hans Spatz - Giovanni Spatio: 1549-1555
Lorenz: 1555-1565
Vicenz Vogarell (Vlach): 1565-1577


Zvony:

Bumerin (3,5 t, průměr 182 cm a výška 147 cm) / 1723 
Budvar z roku (1,1 t) / 1995 
Marta (1,7 t), Octava, Maria a Stříbrný zvon (z roku 1630).

Pověsti (bez záruky ...)
 
Ačkoli věžní během několika staletí spatřili a hlásili desítky požárů ve městě i okolí, samotné věže se oheň nikdy vážněji nedotkl a její vnitřní dřevěné konstrukce zůstaly zachovány. Dokonce ani katastrofální červencový požár roku 1641, který zničil sousední kostel sv.Mikuláše, věži neublížil. Ve městě se pouze tradovalo, že světlá věž byla tenkrát očazena plameny z hořícího kostela a následkem toho se jí začalo říkat "Černá". Několik prvních desetiletí po dostavbě se věži říkalo “Nová”, později “Vysoká, Velká, Městská, Kostelní, Farní”. Teprve když vyzdobená omítka z horních pater před polovinou 19.století zmizela a povrch kvádrů věky zčernal, začali čeští obyvatelé města říkat věži “Černá”.

Zvon Bumerin původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporu místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. Rozhořčení horníci chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak ho zakopali do země. Později však už to místo nedokázali najít a zvon byl ztracen. O mnoho let později byl zvon vyhrabán zaběhlým vepřem na Sviní louce u obce Lišov. Pasáček vepřů zvon vykopal a daroval jej svému městu. Avšak pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak jej radní prodali Budějovicím. Ti museli vysázet dukáty po celé cestě z Budějovic až do Lišova. Lišovští si za to koupili tři malé zvony a ještě jim zbylo. Protože byl zvon tak drahý, při zvonění z něj prý létají zlaťáky. Spatřit je však může jen člověk zdaleka, neboť symbolizují bohatství města.

O umíráčku se vypravuje, že věžnému se nechtělo stoupat do vyšších pater věže pokaždé, když bylo třeba zvonit zemřelému. Proto si ke zvonové hlavě přivázal dlouhý řemen, který dosahoval až k jeho bytu na věži. Aby měl zvonění snazší, prý mu přitom pomáhá kostlivec, který na zvonu sedí. Kostlivce však mohou spatřit pouze děti, přesto není radno hledět na rozhoupaný umíráček.

3 komentáře:

  1. Ale porostou České Budějovice ještě někdy do výšky, nebo zde zůstane nejvyšší věž ze 16. st. spolu s teplárenskými komíny a vysílačem? Výjimkou je nyní nechvalně proslulý dům Za Perlou jako jediná více než deseti podlažní budova po zhruba dvaceti letech. Zdá se mi že takové stavby u nás budí strach a odpor, ale každopádně byly byty v nejvyšších patrech (přes svou vyšší cenu) prodány jako první.

    OdpovědětVymazat
  2. Co třeba mrakodrap na Mariánském? On to není takový nesmysl, jak si tu lidé myslí. Kdybysme zvyšovali hustou a kvalitu centra, nemuseli bysme rozšiřovat město do volné krajiny. MV

    OdpovědětVymazat
  3. Z jakého kamene je věž postavena? Našel jsem jen informaci, že se těžil poblíž Ohrazení.

    Pikador

    OdpovědětVymazat