6. 2. 2012

Promarněná šance




Možná to málokdo z vás zaregistroval. V Českých Budějovicích je téměř dokončena jedna z největších stavebních úprav za poslední dekádu - nový "obal" získala většina panelových domů na sídlišti Máj. Jedná se o plochu téměř 600 000m2, kde žije zhruba 20tis. obyvatel (1/4 obyvatel města), kteří měli šanci ovlivnit vzhled tohoto území na dalších 10-20 let. Po průzkumu jsem zjistil, že v původním stavu je pouze nějakých 9 vchodů (zhruba 300 bytových jednotek, tedy cca. 1000 obyvatel).





Občané si často stěžují, že vedení města pro ně nic nedělá, že nestaví silnice, cyklostezky, parky, že se nestará o kvalitu jejich života. V tomto případě měli vše ve svých rukou samotní občané. Revitalizace sídliště v režii města, čili nové chodníky, stromy, nebo parkovací místa, to těžko zachrání. Mohlo do toho město nějak zasáhnout?

Inspirace pro příští generaci:
z Francie: http://www.lacatonvassal.com/index.php?idp=56
z Německa: http://www.stefan-forster-architekten.de/de/stadtumbau/thematik/
ze Slovenska: návrh http://www.gutgut.sk/projects/brs/
a realizace: http://www.gutgut.sk/blog/1010-brs/


Text / Tomáš Zdvihal

25 komentářů:

  1. Jako architekt jsem se setkal s tím, že u rekonstrukce poměrně velkého bytového domu s několika vchody, v ceně 12 milionů, mi za barevné řešení fasády nabídli honorář 5000 korun. To znamená, že každý majitel bytu mi zaplatil asi padesátikorunu za to, aby jeho dům vypadal dobře. Co od toho vlastně očekávali? Možná se pletu, ale není to náhodou vnější vzhled domu, který může ovlivnit cenu bytu o desítky tisíc? Mirek Vodák

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míro nerad bych se Tě dotkl, ale myslím, že za 5000,- očekávali cca 12 hodin práce architekta. Pokud jde pouze o studii barevného řešení, lze za tu dobu jejich požadavek uspokojit. A z mého pohledu byli velmi osvícení. Jiná SV to vymyslí na schůzi v plénu, nebo si nechaj něco namalovat od fasádníka. Doufám, že jsi neodmítl.

      Pikador

      Vymazat
    2. Jenomže ono to není 5000 na stole pro architekta :) Architekt má kancelář, platí nájem, topení, kopírku, software, daně, musí se vzdělávat, kupovat normy a odborné publikace, má auto atd ... hodiny naprosto zbytečných jednání nad projekty, kde zdarma ukazuje prvni skicy a nápady, aby mu pak klient řekl, že mu to podle nich udělá někdo jiný za polovinu. Z těch 5 tisíc odečti tyhle věci a dostaneš se na úroveň platu prodavačky nebo 4 hodin práce, za což ten dum ani nenakreslíš natož 3D. MV

      Vymazat
    3. Platy mnoha lidí na Máji také neodpovídají platům lidí v Německu. Jak zde tedy má být kvalita domů stejná jako tam?

      Vymazat
    4. A příklad ze Slovenska? Koneckonců i na Máji lze najít lepší a horší řešení. Zkoušel to tam vůbec někdo, najmout si architekta podle kvality a ne stavební firmu podle ceny? To vám nevadí, že vaši fasádu navrhuje pravděpodobně rozpočtář stavební firmy anebo prodejce barvy? Jak víte, kolik to stojí? Ano, určitě je to dražší, ale je to investice do vaši nemovitosti (na rozdíl od auta vám po deseti letech nezmizí). Je to vaše rozhodnutí, já vás do něj nutit nemůžu, pouze ukazovat variantu. MV

      Vymazat
    5. Ovšem já s vámi souhlasím. Vyšší cena za architekta a jeho práci by se měla rovnat i vyšší kvalitě výsledku (a to i s ohledem do budoucna). Poměr mezi kvalitou a cenou se poté může jevit nevyrovnaný a to ku prospěchu nájemníkům. Když to zlehčím tak příjemné prostředí a jeho "následky" jsou k nezaplacení. Jenže realita je taková že když dojde na věc tak opět prvoplánově zvítězí nižší cena.

      Vymazat
    6. to MW: podle mého názoru je to úkol zvládnutelný za jeden den. možná jeden den a jedno dopoledne. Jeden den a odměna 5000,-. To je 100 tis. měsíčně. Skutečně nestačí 100 tis. architektovi vč. nákladů na kancelář? Nechci nikomu říkat, kolik si má vydělat, jen se snažím být nohama na zemí. Na Zemi, ve které si průměrný člověk nevydělá ani 20 tis. čistého za měsíc každodenní nejméně osmihodinové práce.

      Pikador

      Vymazat
    7. Ten úkol je zvládnutelný za 10 minut na papír v hospodě. Architekt stráví 90 procent času vyjednáváním zakázky a běháním po úřadě. Na práci zaměstnává další lidi, takže těch sto tisíc měsíčně rozpočítej mezi ně. Navíc je tu právní odpovědnost a já za 5000 nechci býy odpovědný za 10 milionů potenciálního průšvihu. Kdo to nezkusil sám na sebe, nepochopí. Kde je dovolená, kde je nemocenská, kde jsou vyhozené tisíce, které ti někdo nezaplatí a nevyplatí se s ním soudit ... já si nestěžuju, je tu demokracie a volný trh. Ale ty počty jsou trochu jinak. 5 paré toho projektu v barvě stálo 800 korun podle standartních cen. Pak z toho zaplať daně, sociálku a zdravotní ... cca třetina, a jseš na 2500 za den. 300 korun na hodinu není málo, pokud uděláš první návrh a investorovi se líbí. Pokud ne, máš problém.

      Vymazat
    8. Kdysi jsem četl zajímavý názor: "Architekt musí být skvělé povolání, protože většina lidí nepozná rozdíl mezi dobrým a špatným projektem." Jediný, kdo to komplikuje jsou sami architekti, kteří to chtějí dělat dobře a přemýšlejí u toho. Já jsem ten projekt skutečně mohl vymyslet na místě za 500 ... bez razítka, bez odpovědnosti, bez papírů. Jako jde to, dělá to tak většina a lidi ušetří. A ten výsledek vidíš všude kolem. To co se děje v Čechách skutečně není normální ...

      Vymazat
    9. Pravda. Opravdu není normální, když architekt stráví 90 procent času vyjednáváním zakázky a běháním po úřadě a do svých cen si musí započítat, že mu někdo za práci nezaplatí. To je tristní.

      Pikador

      Vymazat
  2. Že si to schválí bytové družstvo je jedna věc. Jsou to jejich peníze. Že je to podporováno státními dotacemi a mlčky přehlíženo útvarem architektury a ÚP je druhá stránka. Ne, že by lidem měli nařizovat jakou barvu má mít jejich dům, ale za 20 let mohli vytvořit alespoň koncept nebo návod ... místo nich to dělají stavební firmy s nejnižší nabídkou. Mirek Vodák

    OdpovědětVymazat
  3. Názorná ukázka toho, že referendum o architektuře je nesmysl. Pokud panelový dům ponížíme na obálku (přestože jeho kvality jsou uvnitř), je právě barevné řešení architekturou, která utváří okolní veřejný prostor. TZ

    OdpovědětVymazat
  4. V roce 2009 jsem učinil pokus ovlivnit vzhled paneláku, ve kterým v Liberci bydlím. Bez nároku na honorář. Předložil jsem 2 návrhy, z nichž druhý byl přijat jako základ pro připomínkování. Jaké překvapení, když na "rozhodující" schůzi, kde se mělo hlasovat, mi bylo oznámeno, že to bude vypadat tak a tak a že už jsou koupené barvy a že to vybral přípravář stavební firmy, která zateplení prováděla, a to je přece zkušený člověk...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto přesně vystiženo. Ale chci dodat, že dost velkou část těchto řešení navrhovaly místní architektonické ateliéry a většina byla jen na ohlášení. Vladimír Zdvihal

      Vymazat
  5. Pustit se do projektu který je dražší, složitější a předem není jasně viditelný výsledek je pro "obyčejného" obyvatele nebezpečné. Tím spíše když po příchodu z neexkluzivně placené práce má jiné starosti. Také chybí vzory z okolí - stačí se podívat jak na to jdou sofistikovanější organizace než je samotný občan. Oprava Základních škol na Máji je podle stejného metru.
    Ale nemusí se jednat ani o takové velké projekty. Stačí že mizí poslední zvláštnosti z panelových objektů. Například na Pražském předměstí postupně mizí z průchodů kachlový obklad ze sloupů a je nahrazen polystyrenem. Ač se to možná někomu nelíbilo, myslím že to bylo přinejmenším působivější a praktičtější. Viz též celoprosklené stěny ve schodišťových částech domů jsou většinou nahrazeny obyčejnými malými okny. Nejen že toto vyzdívání meziokenních dílců dům více zatíží ale je i proti samotné ideji panelových domů jakožto závanu funkcionalismu. Okna se tedy opět stala jen dírami do zdí.

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím, že Máj je nyní po rekonstrukci fasád papouškov a mohlo to za stejné peníze dopadnout mnohem lépe. Ovšem příklady ze zahraničí, které jsou uvedeny, bohužel jako vzor sloužit nemohou. Již na první pohled byly realizovány za mnohem vyšší finanční prostředky, než na Máji. Takové investice si rozhodně společenství vlastníků májských bytů nemohou dovolit.
    Jak by měla vlastně vypadat koncepce, nebo regulativa v ÚP? V každém případě by musela být nastavena nějaká pravidla pro barevné pojednávání fasád a to už se zase blížíme tomu, co sám autor nechce: aby někdo z radnice nařizoval, jak má vypadat Tvůj dům.

    Pikador

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lidi tu neumí myslet ekonomicky a celý systém je pokřivený státní dotací na cokoliv. Čím hezčí dům a jeho okolí, tím větší je jeho hodnota, tím lepší sousedé atd. Čím horší a levnější dům, tím nižší hodnota atd ... Je to spirála, která skončí průšvihem, kdy se z těch sídlišť skutečně stanou ghetta, a celé to nakonec zaplatí zase stát. A proto by měl dělat základní regulaci, protože na to dává dotace ... MV

      Vymazat
  7. Ten problém je celosvětový, pokud někoho zajímají další souvislosti, například z USA pak doporučuji: Pruitt-Igoe Myth: an Urban History, http://www.youtube.com/watch?v=g7RwwkNzF68 . Ten problém se skutečně nevyřeší kýblem barvy za státní dotace, ale tím, že si lidé, co tam bydlí, uvědomí svoji odpovědnost za svůj majetek a veřejný prostor.

    OdpovědětVymazat
  8. Náhodou je to fajn, příjemná změna oproti těm šedým hrůzám.Relativně malý a "levný" zásah-pouze obarvení, který přitom úplně změnil, rozveselil, podobu sídliště.Proměny, které jsou vidět v odkazech výše, jsou, jak už tady někdo říkal, finančně trochu jinde, a pro obyvatele sídlišť úplně mimo možnosti - i pouhé zateplení a natření barvou je pro valnou část obyvatel velkým zásahem do rozpočtu, většina z nich to bude splácet ještě roky... Chápu, že pro architekty to je hrůza, ale pro obyčejné lidi (těch je valná většina) jsou barevné domy milou změnou oproti dřívější podobě. A dost možná i změnou milejší, než např. stále šedivý dům, který je "architektonicky úžasný", protože má každé okno jinak(už vidím, jak si osazenstvo Máje s radostí nechá udělat každé okno jiné), ovšem působí stále stejně ponuře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to zajímavé téma. Právě tady totiž hodnotíme, co je pěkné a co ne. A o tom co je pěkné nerozhoduje ani "strana" jako v Černých baronech, ani architekt,ale každý z nás. Jako se každému chlapovi líbí jiná holka, tak se každému člověku líbí jiný dům. Já jsem např. obyčejný člověk a přesto se mi barevná vřava na Máji nelíbí, ale ze slovenského šedého domu jsem nadšený. Kdo to tedy rozhodne? Architekti rádi argumentují tím, že stejně jako občan nekecá chirurgovi do toho, kde má říznout, neměl by kecat architektovi do toho, jakou barvu má mít sídliště. Oba jsou totiž odborníci. Jenže jak k tomu občan přijde, když architekt navrhne sídliště takové, které se občanovi nelíbí? Vnucuje mu svůj vkus a nutí jej žít v prostředí, které vytvořil proti vůli občana. Kde je tedy ta pravda? Má pacient právo říkat chirurgovi kde má říznout? Má majitel bytu právo říkat architektovi jaká bude barva obrovského domu na sídlišti, ve kterém bydlí?

      Pikador

      Vymazat
    2. Ano, je to tak. My tu říkáme náš názor, a samozřejmě chápeme individuální vkus a finanční možnosti soukromého investora. Ale u těchto investic jde také o dotace ze státního rozpočtu.

      Vymazat
  9. Není to promarněná šance, místo smutného šedivého sídliště, je tu veselé barevné. Může to být architektovi k smíchu, ale není přece jen sklo jedním univerzálním řešením. Peníze z veřejných rozpočtů byly určeny hlavně za účinné zateplení a mírné prodloužení životnosti. V tomto svůj účel splnily.
    O barevných řešeních v drtivé většině rozhodovali předsedové samosprávy jednotlivých domů (stejnětak v našem domě se obyvatelům řeklo, že přijatelné je jen jedno) opět klasický problém - někdo rozhoduje o penězích ostatních.

    Největším problémem je po dle mě, že asi v polovině případů k sobě neladí fasády sousedních domů - lidé si za to mohou sami, měli si dupnout.
    Koneckonců životnost těch fasádových barev je jen asi 20 let, některé vchody byly zatepleny nekvalitně a budou se za 10 let předělávat. šance něco napravit bude.

    S trochou optimismu, vy věční kritici
    Felix

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nám samozřejmě nevadí barva, ale právě to, že dům jako celek, je rozdělen na vchody, které spolu neladí. Co neladí, kolikrát to vypadá, že se každý vchod choval, jako by vedle něj nic nestálo. Co k tomu lidi vede? nikdo jim nic nediktoval, mohli se rozhodnout a to rozhodnutí je vidět - bohužel.

      Ten optimismus opravdu vidím jen v tom, že je to provedeno nekvalitně a za 10-20 let bude nová šance.
      TZ

      Vymazat
  10. Diskuse zde mě zaujala a musím říci, že šedé barvy a unifikovaných domů podobných jeden druhému jako vejce vejci tak, že cizinec se v daném sídlišti ani neorientuje, už bylo dost. Sláva barevnosti. Ano je to někdy trochu papouškov, když je každý vchod jiný. Ale jak na to, když u 4 vchodového paneláku, jsou nejprve hotové 2 krajní vchody, poté jeden z prostředních a nakonec se dělá uvnitř. Jak se přizpůsobit, aby to nebylo jak pěst naoko??? nikdo z krajních nebral ohled ani se nedomlouval s tím dalším krajním , jakou barvou to udělat. potom se dostaneme k otmu, že ten poslední prostřední by musel buď udělat všechny barvy okolo (a bude třeba jako papoušek- složen z šesti , osmi atd. barev) a nebo prostě použije úpně jinou. Jiné volby není. Ale pořád lépe, než šedivá....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu, že je to o domluvě. Ty fotky jsou důkazem toho, jak se dnes dokážeme domluvit. Možná, že to mohlo být šedivé nebo zelené, nebo každý pes jiná ves. Ale nic z toho nevzniklo domluvou a racionálním uvažováním. Prostě si každý udělal co chtěl a většinou to bylo to nejlevnější řešení ... tohle vznikne, když chcete barevnost a design a domluvíte se:

      http://3.bp.blogspot.com/_C8oHPGsV6wU/TMRkxgf_0WI/AAAAAAAACME/Y9kUwH_6WZ8/s1600/santa-marta-full-panorama.jpg

      Architekti nemají potřebu dělat sídliště šedivě. Ale uvažují v širší souvislosti než je jeden byt, vchod nebo blok. Kdyby se alespoň lidé v jednom bloku domluvili na barevném řešení a společném postupu, vyšlo by je to levněji a výsledek byl lepší. MV

      Vymazat