18. 3. 2012

Diplomní projekt Metropolitní Muzeum



BUdějovické Městské Museum BUMM
 

Diplomní projekt  Autor : Daniel Pexa  
Vedoucí diplomové práce : Akad. arch. Vladimír Soukenka

Koncept


Cílem, ke kterému směřovalo dvousemestrové snažení je navrhnout dům, budovu, která bude vnímána jako ikona, symbol určitého města. Svou podobou, konstrukčním a materiálovým řešením, svou náplní má vyvolávat pocit unikátnosti i jedinečnosti a stát se reprezentativní dominantou okolního urbanizovaného prostoru.



Urbanismus

Poloha budovy formálně vymezuje vztah mezi novým a starým, mezi historickým centrem města a jeho „předměstími“. Dům-ikona se snaží oba, dnes fakticky (prostorově i psychologicky) oddělené elementy spojit, a vytvořit tak kontinuální a ucelenou městskou urbanistickou strukturu. Půdorysné schéma vytváří v celku jednoduchou hmotu, inspirovanou tvarem bloků okolních budov. Druhou, spíše čistě funkční ideou je přeměna. Nynější nečitelná a roztříštěná forma náměstí přímo vybízí k optickému rozdělení stávající plochy na dvě nová náměstí. Náměstí západní, ležící na významných pěších trasách bude tvořenou velkou nakloněnou rovinou, uloženou mezi oběma musei a domem kultury. Tento prostor, inspirovaný řešením předprostorů pařížského Centra Pompidou či vídeňským museum quartier, by se měl stát vhodnou plochou pro kulturní a reprezentativní akce, různé performace, měl by být místem setkávání. Náměstí východní pak bude spíše větším dopravním uzel, bude od druhého náměstí opticky odděleno hmotou nového musea, přesto je bude fyzicky propojovat rampa probíhající pod museem. 

Forma
 
Výtvarné ztvárnění hmoty domu a její konstrukce je inspirováno rozmanitými městskými prvky, jeho historií, strukturou a prostorovým schématem.

Šikmá rampa klesající od předprostoru stávajícího musea klesá pod terén, přechází pod novou budovou musea ve vodní plochu, aby na druhé straně znovu vystoupala do úrovně ulice. Takto se museum stává budovou stojící „nad vodou“, vyrůstající z „ničeho“, symbolizuje založení středověkého města na vodě, respektive bažině. Zároveň se tímto simbiotickým gestem usmiřuje s nezvladatelným vodním živlem.

Masivní nosná konstrukce budovy je obrazem přírodního prvku obklopující město - vody (soutok dvou řek), prvku, který dal městu vzniknout, ale který jej maximálně ovlivňuje a je fatálním „nosným“ elementem jeho rozvoje. Prvek, bez kterého by město ztratilo podstatnou část své identity. Nosná superkonstrukce symbolizuje svým tvarem historický prvek “loubí”, charakteristický element přítomný v takřka celém prostoru historického jádra Českých Budějovic. Obdobně jako loubí vytváří vnější schránka úkryt před nečasem, je prostorem na pomezí veřejného a soukromého, interiéru a exteriéru. Na superkonstrukci jsou zavěšeny stropní desky nesoucí expozici, pod částí je ponechán volný prostor, kudy probíhá městský parter. Nejdůležitější částí dispozice je masivní střední noha, atrium, které je stejně jako budějovické centrální náměstí středem dispozice, místem kolem kterého jsou radiálně rozmístěny jednotlivé funkce města. Takto se chová i uspořádání vnitřního prostoru navrhované budovy, z tohoto místa jsou přístupny všechny další prostory.


Jednotlivé výškové úrovně v interiéru, pojaté spíše jako prostorová šroubovitá cesta jsou úzce spjaty s filozofickým konceptem expozice. Ta má svůj obraz v pomyslné “spirále času”, jejíž náplní a hlavním úkolem bude vyprávění příběhu města - Českých Budějovic. Expozice stoupá budovou, návštěvník prochází dějinami. Výstavní plocha slouží jako svědek toku historie, sleduje současnosti, a nakonec hledí do budoucnosti - na možnosti rozvoje města, nové projekty.

Drobné buňky na spirále fungují jako schránky prezentující přelomové historické okamžiky. Barevnost a náhodné rozmístění je inspirováno rozmanitými odstíny fasád historických domů. Jejich náplň je také různorodá, od využití jako izolovaných mini-poslucháren či projekčních sálů, pro vystavování exponátů menších či dokonce mikroskopických dimenzí.

Materiálové řešení fasád ve formě měděného obkladu s povrchovou úpravou připomínající barvu zlata, v kombinaci se stejně barevnou kovovou textilií nataženou před prosklenými stěnami, je pojato jako odezva “královského” původu města, inspirace nejryzejším kovem i zlatou barvou na městské zástavě. Kovová textilie překrývající fasádu má i ryze užitnou funkci, vytváří dostatečnou zábranu proti slunečnímu svitu, tak aby v interiéru bylo příjemná zraková pohoda, avšak je dostatečně průsvitná, aby podpořila dojem transparentnosti celé budovy.

Celý koncept domu, jeho výtvarné, konstrukční, materiálové a barevné řešení je prvoplánově navrženo tak, aby „exhibovalo“, aby přilákalo, možná i šokovalo. Hlavně aby byl v návštěvníkovi vytvořen nějaký vjem, pocit, jež bude hodný zapamatování a myšlenkového spojení s navštíveným městem.






7 komentářů:

  1. Diplomní projekty by pro město mohly být skvělou příležitostí, jak si ověřit limity toho, co která stavba nebo veřejný prostor unese, vpodstatě na úrovni IDEOVÉ STUDIE.

    Každý rok na českých školách architektury končí zhruba 120-150 studentů. Stačí jim nabídnout zajímavé téma ke zpracování, poskytnout data a pár hodin konzultace. Podobně je to i se semestrálními projekty od běžných studentů, kterých je zhruba pětkrát více. Je to potenciál, který vpodstatě nic nestojí a k ničemu nezavazuje. Je proto překvapující, jak málo se využívá.

    Mirek Vodák

    OdpovědětVymazat
  2. Na velkém plakátu si povšimněte prezentace u čísla 03. Struktura historického centra, pak předměstí a nakonec totální rozpad urbanismu za viaduktem. Tomu se ani nedá říkat město ... je to shluk čehosi, co vám vznikne, když náhodou vysypete lego na podlahu (i to je výsledek územního plánování ve 20.století).
    MV

    OdpovědětVymazat
  3. A ještě jedna poznámka: Možná zajímavější než samotná stavba je veřejný prostor kolem. Podzemní parking, rampa k Mlýnské stoce, stromy a kvalitní dlažba, kompozice dvou hlavních budov starého a nového ... tomuhle se říká náměstí, které má nějaký smysl a svojí kvalitou přitáhne lidi. Senovážné náměstí v současnosti není náměstí a nebude jím, ani když se opraví všechny stávající domy a silnice kolem, chybí mu totiž prostorový a funkční koncept. MV

    OdpovědětVymazat
  4. to mě překvapilo! neznám tento projekt Daniela Pexy a Senovážné náměstí jsem taky řešila v rámci diplomního projektu - ale jako jedno ze tří nevyřešených míst centra Českých Budějovic. Příjemné, došli jsme ke stejné urbanistické úvaze a následně ke stejné hmotě budovy - k rozdělení dnes prázdné plochy na dva veřejné prostory lichoběžníkovou pro veřejný život významnou budovou, otevření mlýnské stoky a další ... ono to ale není překvapivé, se znalostí širších vztahů, je to vysvětlitelné a přirozeně se nabízející .. Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to naprosto logické. Přesto určitě existují i jiné varianty a pokud se někdy v budoucnu rozhodneme pro zástavbu, měla by být vypsaná architektonická soutěž. MV

      Vymazat
    2. Dobrý den, Váš projekt by mě také zajímal, vždy je osvěžující vidět více pohledů řešení jednoho místa, byť by šlo o koncepčně obdobný přístup. Neplánujete jej také vystavit na těchto stránkách?
      Dan Pexa

      Vymazat
    3. Já teda ještě časem přispěji k diskuzi o Senovážném dalším školním projektem. Urbanistický přístup byl jiný a neříkám, že správný, ale do diskuze se to může hodit. TZ

      Vymazat