11. 4. 2012

Analýza veřejného prostoru

“Život na veřejných prostranstvích představuje nejvýznamnější městskou atrakci. Řada pozorování a výzkumů lidských reakcí na přítomnost jiných lidí dokazuje, že lidé a lidské aktivity jsou největším objektem pozornosti a zájmu. Pouhá možnost vidět, slyšet a být nablízku jiným lidem je žádanější, než většina z ostatních atrakcí na městských veřejných prostranstvích.“ Jan Gehl

„Ze všeho nejdůležitější je přestat vnímat města jako shluky budov. Musíme si uvědomit, že město je ve skutečnosti z masa, ne betonu.Vzájemná blízkost lidí ve městě dává vzniknout neustálému proudu nových informací, který plyne z pozorování úspěchů i neúspěchů ostatních.” Edward L. Glaeser 

“Co Městu zásadně chybí je “nová” krása, kompozice kontrastů a elegance různorodého celku. Chybí mu současná architektura, urbanistická velkorysost a skutečná městskost. Už desítky let chybí Městu architekt. Jeho absence byla postupně přirozeně nahrazena zbytněním technických profesí. Hledání krásy se zcela vytratilo a bylo nahrazeno technickými normami, předpisy a ochrannými pásmy. Struktura se pomalu, ale neustále rozpadá. Klíčová místa v návaznosti na centrum nefungují. Město v současnosti architektonicky strádá. Město stále žije z podstaty a minulosti, neumí udělat krok dopředu. A pokud jej udělá, není architektonický, většinou pouze kosmetický. Město se bojí nových významných činů a proto se logicky neustále periferizuje. Město ztratilo mnoho ze své síly tím, že důležité činnosti postupně vytěsnila na periferii a namísto koncentrace těchto výsostně městských aktivit v nových objektech v centru podporovala rozpad struktury okolo centra. Má Město vůbec ještě řešení? Může být nejen velkým a významným městem, ale také městem zapamatovatelně krásným? Myslíme si, že může. Musí ale radikálně změnit myšlení o svém obrazu a musí změnit charakter svých plánů. Jaký je tedy obraz Města a jaký by mohl být? Pro Město jednadvacátého století jsme zvolili dnes už notoricky známá klíčová slova: kontrast, hustota, potenciál, kterým jsme podřídili celý návrh a ve výsledku sledovali zejména slova: veřejná prostranství, charakter struktury, krása kompozice = obraz města.” Roman Koucký / Ideový plán Města











Veřejný prostor a městský život je velmi složitá věc, jejíž problematika se dotýká architektury stejně jako psychologie. Jako bychom ve 20.století ztratili schopnost stavět jednoduchou příjemnou ulici nebo náměstí. Naprosto samozřejmé prostory, na kterých je založen urbanismus jakékoliv stavební kultury. Jedna z cest jak pochopit problém, je analyzovat co se nám ve městě líbí a co ne. Jednoduše a srozumitelně. Architekt Jan Gehl se pokusil definovat 12 základních bodů, které jsou podle jeho výzkumu nezbytné pro kvalitní veřejné prostranství (Jan Gehl / Public Spaces - Jan Gehl Company). Samozřejmě existuje i řada jiných teorií, jak tento fenomén popsat, od mentálních map po klasické kompoziční principy.

Podívejme se, jak by tato kritéria šla uplatnit na dvě budějovická náměstí a zkuste si sami vyplnit svoje hodnocení vašeho oblíbeného (či neoblíbeného) prostoru. Základní otázkou je, zda prostor nejen splňuje dané kritérium, tak jak je detailně popsáno, ale především jaké je vaše subjektivní vnímání kvality. Srovnání těchto dvou prostorů a výsledek hodnocení, je zajímavý například z pohledu městské zeleně, která v tomto případě nemá na hodnocení žádný vliv. Kvantitativní kritérium není schopné nahradit kvalitativní.

Pokud bychom dokázali popsat, co nám vadí nebo naopak, co se nám líbí, je to první krok k řešení. Postup od analýzy k návrhu je naprosto logický, mnohokrát ověřený a vede k nejlepším výsledkům. Bez základní otázky, čeho chci dosáhnout, a základní odpovědi, jak toho chci dosáhnout, je jakýkoliv projekt veřejného prostoru nesmyslná milionová hra na náhodu.


PS. 13.1.2013 / Update příspěvku na základě prezentace ke Dni architektury 2012. Text / Mirek Vodák

6 komentářů:

  1. ČB - nechápu, proč město dělá architektonickou soutěž na park uprostřed ničeho v kasárnách a zároveň tam boří jediný dva starý činžáky mezi dvěma sídlišti.
    - nechápu, proč město mluví o architektonické soutěži na letní kino a neudělá to samé na park, který to kino obklopuje.
    Jestli jsem mimo téma, pak sorry, ale vážně mě to nedává logiku.
    Co by se mělo udělat v ČB? Soutěž na rekonstrukci Háječku, soutěž na rekonstrukci Žižkovky, soutěž pro mladé architekty na městský mobiliář či jakýkoliv malý městský prostor (Slepé rameno...) atd.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Za všechna tato rozhodnutí je odpovědná rada města, nikdo jiný. Lidi by si to měli uvědomit, protože ten systém je hrozně jednoduchý. Město neinvestuje ani korunu bez toho, aby to navrhla a schválila rada. Běžte na zastupitelstvo a zeptejte se jich ... MV

      Smazat
  2. Když se Budějčáků zeptáte kde se ve městě cítí nejlíp, myslím že všichni tušíme co asi většina odpoví. Co se zeptat v jakém moderním budějovickém prostředí se cítí dobře? Nepodnítilo by to větší zamyšlení nad současným prostorem?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Podnítilo a je to skvělý nápad. Někdo by to měl udělat:

      1/ odbor UP, kde pracuje 11 lidí, placených z našich daní
      2/ odbor HA, kde pracují 2 lidi a 286 dní zde není hlavní architekt
      3/ vy, ve svém volném čase, za vaše peníze
      4/ já, ve svém volném čase, za moje peníze

      Existuje pocitová mapa města, která vznikla v rámci OpenSpace. Některý z příštích článků se jí bude věnovat, protože jsou tam některé zajímavé souvislosti, například univerzita ... MV

      Smazat
  3. Zajímavá diskuze, chytří lidé, co vědí o čem mluví. Ještě tak mít někoho na vyšších postech, někde v zastupitelstvu. Systém je v celku dobrý, ale zásadní místa, na kterých se dají vytvářet nová místa pro nové lidi, kteří se opravdu zabívají a rozumí tématu městského plánování, jsou obsazena těmi špatnými.
    Májí budějce vůbec nějakou funkci ve vedení, nějakého vrchního architekta nebo někoho podobného, alespoň trochu uvědomělého ?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Za posledni rok jsem poznal nekolik politiku i uredniku, kteri o tohle tema maji zajem, ale ze by nekdo cilevedome sel za nejakou vizi, to se rict neda. Bohuzel casty argument je, ze to lidi nezajima. Coz je podle meho nazoru zpusobno hlavne zpusobem (ne)prezentace projektu. Uvidime, co zmuze hlavni architekt, pokud se ho podari vybrat. MV

      Smazat