12. 5. 2012

Park 4 Dvory / 2.místo

Druhé místo v architektonické soutěži na podobu Parku Čtyři Dvory získal návrh autorů Michal Fišer (Praha), Kateřina Richtrová (České Budějovice). Koncept zaujal porotu jednak detailem "rybničního" valu a zadruhé kontextem a návazností na okolní krajinu. Tímto přesahem vpodstatě maximálně naplnil smysl architektonické soutěže a představuje velký přínos do veřejné diskuze o tom, jakým způsobem se má celé území dále rozvíjet.

AUTORSKÁ ZPRÁVA 

Motto

(Okraje) také můžeme chápat jako švy, k nimž se obě oblasti vztahují a spojují se skrze ně dohromady. Pro mnoho lidí jsou okraje významnou pořádající charakteristikou prostoru, ačkoli nejsou tak důležité jako cesty. Částečně se tak děje i proto, že jejich úlohou je držet pohromadě ucelené plochy, například obrys města je podtržen přítomností vody nebo zdí. Kevin Lynch, Obraz města

Brána do krajiny

Hranice řešeného území pro architektonickou soutěž Čtyři Dvory odráží aktuální stav vlastnických vztahů na místě bývalých kasáren a tankodromu. V rámci takto vymezeného celku lze přijatelně umístit požadovaný stavební program, ohnisko potenciálu však dalece přesahuje jeho hranice. Řešené území lze kvalitativně zhodnotit právě a jen úvahou o jeho možném zapojení do sítě vnějších prostorových vztahů jak v rámci města tak především v rámci rozsáhlého krajinného celku, který představuje unikátní příklad od středověku vyváženě rozvíjené kulturní krajiny. Snadno prostupná soustava více než 50 rybníků, navazujících lesů, luk, mokřadů a tůní na ploše přes 6 tis ha nabízí cíle pro aktivní odpočinek obyvatel města i návštěvníků v oblasti. Budoucí městský park Čtyři Dvory má nejvhodnější předpoklady stát se vstupní bránou k Českobudějovickým rybníkům. Území budoucího parku se nachází na rozhraní města a krajiny. Toto rozhraní je dnes velmi nezřetelné, což území oslabuje a činí jej velmi křehkým v konfrontaci s rozvojovými stavebními záměry. Ostří zeleného klínu je postupně otupováno metastázující zástavbou. Regulativ územního plánu je nanejvýš vhodné podpořit odpovídající zřetelnou a definitivní formou hranice zastavitelného území. 

Val

Jako vymezující a zároveň propojující prvek navrhujeme vytvořit nevysoký terénní val probíhající v trase samotného rozhraní města a krajiny, po vnitřním obvodu parku. Val interpretuje motiv rybniční hráze, která z okolní krajiny proniká do organismu města. Podobně jako je vodní hráz základním kamenem rybníka, bude navržený val iniciačním prvkem nového parku. Podobně jako stavební těleso valu v sobě pojí technologické a biotechnologické procesy, stane se val prvkem propojující fenomény vystavěného a přírodního prostředí. S přibývajícím věkem bude val stále bytelnější, lidé si zvyknou procházet se po 6 metrů široké mlatové cestě na koruně valu lemované dvojitou dubovou alejí. Budou mít dostatek důvodů setrvat ve stínu stromů a sledovat ruch městské ulice na jedné straně, na straně druhé pak život uvnitř parku. Stane se místem všednodenních setkání pejskařů i nedělních rodinných procházek. Místo s dobrým přehledem v centru dění, přesto klidové poskytne dobré zázemí především rodičům s dětmi a starším občanům, programové herní a cvičební prvky budou rozmístěny po délce valu ponejvíce v rozšířených zákrutách promenády, které v nárožích parku posílí přirozené nástupní body z města. 


Cesta

Výrazný liniový prvek dubové aleje napomůže k propojení Čtyřech Dvorů s nedalekými Vávrovskými rybníky. Val s promenádou kopíruje pozvolna stoupající terén k severnímu okraji městského parku, kde překročí okružní třídu v podobě krajinného bulváru a v nejbližším okolí vytvoří základní vycházkový okruh délky 4km propojením hrází Mladohaklovského a Velkého Vávrovského rybníka s nedokončenou původní hrází v severovýchodní části území.

Cyklo-souvislost

Z vyvýšené promenády bude dobrý výhled po celé ploše parku. Podél vnitřní paty valu povede in-line stezka, která ve své severní části využije okružní cyklistickou stezku celoměstského významu a vytvoří základní vnitřní in-line okruh délky 1km. Díky napojení na okružní trasu bude možné dobře propojit nový městský park s okolními sídlišti, zároveň bude připojena nedaleká páteřní cyklotrasa podél Vltavy, která je součástí mezinárodní cyklotrasy č.7 Sun Route (North Cape - Malta). Promenádní val s in-line stezkou vedený po obvodu parku je zároveň prostředkem k uchování co nejrozlehlejší volné vnitřní plochy parku. Podél in-line stezky budou rozmístěny veškeré prvky „městského“ programu, sportovní a dětská hřiště, skatepark, které se organicky prolnou s přírodními prvky. 

Strategie

Stavbu valu vnímáme jako základní kámen městského parku, ale také jako symbolický práh mezi městem a krajinou. Investice vložené do jeho realizace budou zhodnocením potenciálu území přesahující hranice řešeného území. Pro stavbu zemního tělesa lze využít stavební drť z demolic kasárenských objektů nebo přebytek zeminy vzniklý při realizaci jiných staveb v okolí (silniční okruh).

Ostrovy divočiny

Stejně jako ulice a domy je val součástí neměnné struktury města. Naopak život v rámci centrální plochy parku může být v čase velmi proměnlivý. Schopnost neustálé proměny, bude díky přirozeným podmínkám dokonale prezentovat měkká vegetační složka. Na vnitřní středové ploše parku vzniknou dva základní typy vegetačních ploch, odlišené druhovým složením s různým režimem pěstební péče. Základ vnitřní plochy parku tvoří kosená pobytová louka, na niž je možné přes in-line stezku vstupovat z jakéhokoli místa promenádního valu. V rámci pobytové louky budou založeny nepravidelně rozmístěné ostrůvky odkazující na přirozené formy místního biotopu. Tyto sukcesní plochy zpravidla naváží na místa přirozených terénních depresí s redukovaným režimem péče. Četnost, velikost a pozice těchto enkláv bude ovlivněna kompozičními a provozními vztahy (průhledy, pohledové osy, cesty), jejich rozsah se bude v čase měnit. Vedle rozlehlejších ploch stepních luk zde lokálně vzniknou lokální periodické tůňky a mokřady. Určitou geometrizující matrici soustavě ostrůvků na části území budoucího parku poskytují plochy vyskládané z vysloužilých protitankových zátarasů ve stopě bývalých kasárenských objektů, které tak znovu nabývají roli vymezujícího prvku tentokrát v zájmu ochrany původního biotopu před návštěvníky parku. Tyto plochy – jakési prostorové rošty vymezují v prostorách městského parku skutečné ostrůvky divočiny, kde se může nerušeně vyvíjet přírodní děj. 



Krajinný bulvár

Síť cest v rámci vnitřní plochy parku neformalizujeme, vznikne organicky dle potřeb uživatelů jak to můžeme pozorovat v území dnes. Okružní komunikaci přijímáme nikoli jako nutné zlo, ale jako prvek s potenciálem nastolit v území provozní vztahy přijatelné jak pro automobilovou tak měkké formy dopravy.

V tomto zájmu upravujeme některé parametry navrhované okružní komunikace:
1/ niveletu vozovky srovnáváme do úrovně okolního terénu,
2/ provozní funkci ekoduktů nahrazujeme systémem úrovňových přechodů a lávky pro pěší,
3/ ekologickou funkci ekoduktů nahrazujeme systémem propustek v tělese dopravní stavby,
4/ rozšiřujeme středový dělící pás a zakládáme zde alej z dlouhověkých stromů.
Jízdou po krajinném bulváru bude možné dobře přehlédnout nový park, bude možné z něho sjet a zaparkovat u městského parku, stejně tak na vnější straně využít pararelní měkkou cestu pro zaparkování a přístup k Vrbenským rybníkům. 

Landmark

Území na vnitřní a vnější straně silničního okruhu bude propojeno v místě křížení okruhu s rameny promenádního valu dvojicí úrovňových křižovatek s přechody pro chodce a cyklisty. Posílením těchto propojení bude pěší lávka přes okružní komunikaci umístěná do trasy původní staré cesty, která v kontextu celkové proměny území opět získá svůj význam. Lávka bude zároveň rozhlednou, z níž bude možné přehlédnout město i rybniční krajinu, stane významným zřetelným pojítkem obou světů.

Resumé

1/ zřetelně definovat hranici zastavitelného území a veřejného prostoru formou vycházející z jedinečného kulturně přírodního kontextu území,
2/ vytvořit okraj města takový, aby umožnil snadné propojení s navazující rybniční krajinou, zajistit průchodnost území,
3/ dotvořit systém dopravy s vyváženým podílem automobilové, pěší a cyklistické dopravy ve směru radiálním i soustředném,
4/ veřejné investice směřovat s ohledem na cenný potenciál zachovalé kulturní krajiny Českobudějovických rybníků.

11 komentářů:

  1. Na tomto návrhu je možná poprvé prezentován objekt Rejnoka v reálném měřítku a souvislostech. Neznám jediný úspěšný projekt koncertního a kongresového centra ve srovnatelně velkém městě, který by byl umístěný na periferii (pokud o něm víte, dejte mi sem prosím odkaz). Nejlepší domy by se měly stavět na nejlepších místech ... MV

    OdpovědětVymazat
  2. To máš sice pravdu, ale otázkou je, kde? Na Mariánském? Jiné místo mně nenapadá a na Mariánském by stavba takového měřítka moc neseděla, nevím... navíc Kaplický počítal s tím, že Rejnok bude vyhlížet do krásné zelené krajiny rybmíku a ve městě by ten "výhled" asi byl trochu o ničem nebo ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rejnok nejde presunout, architekti navrhuji domy na konkretni mista. Ale pudorysna plocha Rejnoka je stejna jako Marianskeho namesti, takze ta funkce by se tam vesla. Mesto 50 let nevi co s tim prostorem ma delat a ted tady byla takovahle sance ten problem vyresit a misto toho POLITICI Kaplického poslali do Ctyraku. Je to jako kdyby si Narodni divadlo nepostavil na nabrezi, ale nekde ve Vysocanech. Proto se ptam, zda nekdo vi o uspesne realizaci projektu za techto okolnosti, nebo to tu delame po jihocesku ??? ... MV

      Vymazat
    2. Kdyby Kaplický dělal Rejnoka na Mariánském, možná by měl výhled na Černou věž odkud by ho obdivovali turisté... každý večer po kongresu nebo představení by lidé pěšky došli do hotelu nebo na náměstí. Budějčáci by denně chodili kolem a užívali si skvělej moderní současnej barák. Nic z toho ti ve Čtyráku fungovat nebude, ten dům tam bude jak mrtvola ... a ještě jednou opakuju, o tomhlenerozhodli architekti, ale politici (možná že jediným důvodem byla snaha prodat Mariánský developerovi, což se o dva roky později skoro stalo). MV

      Vymazat
    3. michal.fiser@triarchitekti.cz23. května 2012 0:46

      Fakt, že existuje konkrétní názor na konkrétní místo od prvotřídního architekta světového formátu nelze ignorovat. Jsem-li postaven před zadání navrhnout cokoli na sousední pozemek, je skoro mojí povinností se s takovým názorem seznámit. Ať už je budoucí existence Kaplického Rejnoka jakkoli nejistá a diskuse, zda-li tu má nebo být je naprosto legitimní, bylo pro nás dost zásadní mít tento projekt v podkladech. Nejde o to, že bychom chtěli Rejnokovi navrhnout pěknou předzahrádku. Rejnok je víc, než odpovědí na daný stavební program, je především výrazem měřítka pochopení významu lokality. Jednoznačné a velkorysé gesto odkazuje mnohem dál, než k budoucí okružní třídě. Bylo pro nás jasným vzkazem, že není možné zůstat při zemi a musíme uvažovat v širokém územním a ideovém kontextu, zajímat se o to, co je za hranicí řešeného území. Brzy jsme pochopili, že možné odpovědi leží právě tam. Rybniční krajina je historickým unikátem, zároveň funkčním krajinným systémem schopným dalšího rozvoje. Tuto charakteristiku jsme považovali za klíčovou. Považovali jsme za logické navázat na vítězný soutěžní návrh na územní plán z roku 1995 a dotahnout Kaplického názor, který nepochybně v tomto duchu byl utvářen. Přinesli jsme pro vyhlašovatele možná nečekaný názor, ideální, skoro feudální plán, který opravňuje existenci významné stavby a zhodnocuje jedinečné předpolí velkého města, zároveň obojí propojuje. snad je to z toho vidět. Děkuji za prostor, MF

      Vymazat
    4. Diky za komentar autora. Myslim, ze oba chapeme dulezitost kontextu. Chapu ho u parku v navaznosti u Rejnoka, nechapu ho u Rejnoka v navaznosti na mesto. Zatimco vy mate vykres sirsich vztahu a ja mu rozumim, koncertni sin ho nema ... MV

      Vymazat
    5. michal.fiser@triarchitekti.cz24. května 2012 0:29

      Nerad bych, aby to teď vyznělo jako obhajoba Rejnoka pro tuto lokalitu, ale myslím, že problém není ani tak v tom domě samotném jako v tom, co má vzniknout kolem. Struktura, hustota nové zástavby, funkce (obchodák??), takové quasi-městské prostředí v periferním kontextu, pouze pokračující mechanická distribuce funkčních ploch. Fenomén rybniční krajiny je zcela potlačen, vytěsněn. Obrovský potenciál zeleného klínu zůstává nenaplněn. Shodneme se na tom, že takto konkrétně připravená parcela pro významnou funkci v exkluzivním balení je špatně, ale dokážu si představit Rejnoka plujícího příměstským parkem/krajinkou, klidně by mohl mít i nějakého bratříčka... solitery dobře viditelné z obou radiál. Co se týká umisťování významných "městotvorných" domů na periferii, nemusí to nutně znamenat principiální chybu, ostatně takový je trend ve světě a nás to do určité míry nemine. 75% obyvatel EU žije v tzv. periurbánním prostředí. Divadla, kina, koncertní sály, stadiony, muzea chtějí mít lidi po ruce a hustě urbanizovaná centra aglomerací jsou již zaplněná. Úplně namátkově: Nouvelovi projekty oper, kongresových center nebo Fondation Beyeler od R.Piana.. Mariánské náměstí je samozřejmě díra po vyraženém zubu. MF

      Vymazat
    6. Souhlasim. Otazka je, jak si mesto poradi s okolni zastavbou, kdyz nema funkcni odbor HA, ktery by byl schopny definovat kontext o kterem tu mluvime. Take znam priklady skvele architektury na periferii (a mela by to by samozrejmost), ale srovnatelny projekt ve srovnatelnem meste? Nenapada me. Coz neznamena, ze neexistuje, ale byla by to zajimava reference, jake to ma vyhody a nevyhody. Muzeme to natuknout na verejne diskuzi za mesic. MV

      Vymazat
  3. A ještě jedna poznámka: pokud chcete park v této velkorysé podobě, v návaznosti na krajinu kolem vrbenských rybníků, musíte si o něj říct u politiků. Oni to sami neudělají, protože se takovéhle investice bojí. Žije tam 40000 lidí, kteří platí daně, ale dokud budou sedět doma a čekat co pro ně magistrát udělá, tak se toho co je na obrázku nikdy nedočkají ... mimochodem rozloha parku se za poslední roky zmenšila o polovinu, účelovými změnami územního plánu a rozhodně není vyloučeno, že se kolem nové silnice postaví další supermarkety (v projektu jsou tam připraveny sjezdy). MV

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj,

    The integration with the outer landscape is brilliant, I find interesting the idea of defining the limits of the park.

    Some better connections even with the city could be made through green corridors hence ecological islands do not work well. Integration is the key.

    I think you have understood very well the place and also understood very well the brief and its flaws.

    Honestly, congratulations to Kateřina and yourself.

    Cheers

    Telmo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Our first english comment :) We owe you a beer ... Mirek

      Vymazat