Park 4 Dvory

Vítězný návrh na Park 4 Dvory : Markéta a Petr Veličkovi - krajinářští architekti, David Prudík - architekt

Postprodukce: Jan Cyrany - vizualizace, Jitka Calabová - grafika
Výroba: Kateřina Koudelová, Eva Teplická, Terezie Havlíková, Jan Zemánek - autor lavice Vagabund

Architektonické soutěže na park v místě bývalých kasáren se zúčastnilo 25 architektů, což je nejvíce odevzadných návrhů na veřejnou stavbu v novodobé historii města. Předpokládané náklady realizace jsou 25 milionů korun, z nichž část bude hrazena z fondů EU. Náklady na uspořádání soutěže byly zhruba jedno procento z této částky, což jasně ukazuje efektivitu a smysluplnost tohoto typu výběrového řízení.

V soutěžní porotě zasedli 3 závislí a 4 nezávislí členové: ing. Ivana Popelová, Mgr. Petr Podhola, Eva Hajerová, ing. arch. Petr Lešek, ing. arch. Hana Urbancová, ing. arch. Mirek Vodák, ing. arch. Jitka Trevisan. Návrhy byly hodnoceny anonymně podle soutěžních podmínek schválených Českou komorou architektů.

AUTORSKÁ ZPRÁVA

PARK

Vzhledem ke geologickým podmínkám území (jílovitosti půdy, která udusí novou výsadbu nepředpěstovanou v těchto podmínkách) byl jako vůdčí koncept práce s vegetací zvolen princip řízené sukcese. Park je navržen jako nástup do krajiny. Krajina - prostor s neřízenou sukcesí, je logickým a přirozeným pokračováním sukcesních ploch parku. Park 4Dvory se z krajiny nevymezuje, ale do krajiny se postupně „noří“. Je zvoleným konceptem přirozeně propojen s bezprostředním i vzdálenějším prostorem přírodě blízkých společenstev v místě bývalého vojenského prostoru i ekosystému nedalekých rybníků.

Nástupy do parku jsou navrženy v místech vyústění ulic budoucích nových bytových domů. Cestní síť je účelově koncipována pro obsluhu všech potřebných aktivit v parku, spojuje místa nástupů s potenciálními cíli návštěvníků parku a vytváří přirozenou tkáň území. Vzhledem k podmáčenosti území je cestní síť založena na nasypaném terénu. Násypy cest je pak členěna plocha území na dílčí plochy jednotlivých stupňů sukcese. Těmito jednoduchými prostředky se snažíme docílit výtvarně přesvědčivého a proporčně vyváženého prostoru, který spolu s kavárnou (vycházející z celkové koncepce) přináší osobitost respektující okolí, zároveň však může existovat i jako samostatně fungující celek nezávislý na časové ose proměny okolní městské krajiny.

Umělé osvětlení parku je intimní. Počet sloupů veřejného osvětlení je minimalizován a sloupy jsou umístěny pouze v křížení cest. Prostor u kavárny je osvětlen kavárnou a osvětlením jejich dřevěných teras.

PRINCIP ŘEŠENÍ VEGETACE

Základním přístupem je vzhledem k problematičnosti klasického zakládání vegetačních prvků ponechání větší části parku přirozenému vývoji. Plochy jsou rozděleny na stupně 1-3 dle intenzity zásahu do spontánně vznikajícího společenstva. Za daných stanovištních podmínek by na stanovišti přirozeně vznikla jedlová doubrava, přičemž mladší sukcesní fáze zahrnují vývoj od travobylinného společenstva, přes keřové a stromové nálety až po vzrostlý les. Významnou roli hrají terénní nerovnosti, které vytváří mozaiku sušších a vlhčích míst.

Cílem je sledovat přirozený vývoj společenstva a směřovat jej žádoucím směrem tak, aby na jednotlivých plochách bylo udržováno určité sukcesní stádium (bylinné, keřové, stromové). Řízená sukcese tedy spočívá v monitoringu a pravidelném zásahu do ploch , nicméně v porovnání s klasickou parkovou úpravou výrazně snižuje náklady na údržbu.

1. bylinné společenstvo - luční trávník, vyšší traviny

Zásahy spočívají v pravidelném sečení kolem cest, eliminaci náletů dřevin a větších enkláv ruderálních bylin

bylinné druhy: třtina křovištní, chrastice rákosovitá, skřípina lesní, ostřice jarní, bika ladní; vlhkomilné luční byliny

2. keřové společenstvo s nálety stromů do 4 m výšky

Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin, příliš hustých náletů a stromů nad 4m výšky.

stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, lípa srdčitá, borovice

keře: šípek, keřové vrby, trnka

3. mladý les - souvislé stromové a keřové patro - fáze mladého lesa se stromy do 30 cm průměru kmene. Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin a stromů nad 30cm průměru kmene.

stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, borovice, jasan, dub letní

keře: šípek, keřové vrby, trnka

Pro založení těchto sukcesních ploch předpokládáme spolupráci fytocenologů a ochránců přírody při koordinaci sběru místního výsevního či sadebního materiálu v okolních rostlinných společenstvech.

HŘIŠTĚ

Celková koncepce ploch pro různé typy hřišť vychází ze zadání a z potřeby co nejlogičtěji navázat jednotlivá místa v parku tak, aby byla zajištěna obslužnost nejen pro zázemí kavárny. To umožňuje propojení asfaltovým povrchem inline dětského hřiště prostoru skateparku a tím i navázání inline trasy v rámci navrhovaných cyklostezek dále do okolí parku. Multifunkční hřiště pro míčové hry je navrženo v rámci rozměrů pro možné sporty široké škály míčových her a je obklopeno plotem , který je zároveň předpokládanou konstrukcí pro popínavé rostliny.Ty jsou jedinou vysazovanou vegetací v našem návrhu. Dětské hřiště je jednoznačně odděleno konceptem tak, aby nedocházelo k vzájemnému negativnímu setkávání těchto aktivit a je doplněno prvky, optických i akustických jevů. Současně je navrženo dětské vodní hřiště, které bude zároveň při svém využívání dotovat jednu ze sukcesních ploch, čímž vznikne i jiné rostlinné společenstvo než v ostatních plochác. Díky zdroji vody tato plocha bude v zimě využitelná pro vytvoření přírodního kluziště. Fitstezka je navržena na dřevěné pochůzí lávce, která je součástí nejméně zásahové sukcesní plochy. Také z tohoto důvodu se snažíme provoz na této stezce jasně vymezit mírným vyvýšením konstrukce nad okolní terén viz. poster č. 4

KAVÁRNA

Kavárna není navržena jako soliterní objekt vystupující z rovinatého terénu parku, ale jako přirozené terénní vyvýšení, terénní vlna. Je nedílnou součástí cestní sítě, částečně uzavřeným mimoúrovňovým křížením cest. Kavárna je osazena v místě nejvyššího převýšení na pozemku jako podnož páteřní cesty územím, jež jde po její střeše a vybíhá do krajiny. Vytváří tak jediné výškové vyvýšení v území a nabízí „rozhledy“ do parku; hierarchicky vyzdvihuje nejdůležitější komunikaci v území. Zároveň je průchodem mezi skate parkem a dětským hřištěm. Meze cest zapřené zábradlím plynule pokračují po střeše objektu. Procházející chodec je stále v parku. Nad vrchlíkem zaklenutí kavárny je cesta rozšířena ve vyhlídku.

Objekt kavárny obsahuje odbytovou plochu se zázemím skladu kavárny a půjčovny a sociální zařízení pro potřeby parku (wc muži, ženy a invalidé). Kavárna s odbytovou plochou cca 85 m2 pro 32 návštěvníků může být v teplých měsících rozšířena o oboustranné terasy - východní a západní. Vzhledem k tvarování kavárny v podélném směru jako přirozené terénní muldy je konstrukčně navržena z monolitického železobetonu. Její bezúdržbová fasáda je rovněž navržena z pohledového železobetonu. Tepelná izolace stěn z extrudovaného polystyrenu, izolace střechy pěnovým sklem. Obvodové podélné zdi zabíhající mimo půdorys do prostoru se stávají opěrnými zdmi mezí okolního terénu.

Zast. plocha 170 m2
Obest. prostor 600 m3