5. 8. 2012

Plzeňská inspirace

Plzeň a Budějovice spojují mimojiné dvě světoznámé značky piva. Můžeme se dohadovat, která je lepší, ale v jedné věci jsou plzeňáci o krok napřed. Město Plzeň loni vyhlásilo prostřednictvím Útvaru koncepce a rozvoje města soutěž na zpracování ideového návrhu urbanistického řešení území vnitřní části města Plzně. Formou veřejné ideové soutěže chce město získat nové názory na řešení urbanistické koncepce města, především jeho vnitřní části, jako základního podkladu pro nový územní plán.

Je velmi zajímavé studovat vítězné návrhy a to jak grafickou, tak textovou část. Přestože popisují konkrétní problém konkrétního města, některé principy by šly aplikovat i jinde. Dovolím si zde ocitovat několik odstavců ze dvou projektů a zkusme si za slovo Plzeň dosadit České Budějovice. Uvidíme, že jistou spojitost najdeme nejenom u piva.

Co Plzni zásadně chybí je "nová" krása, kompozice kontrastů a elegance různorodého celku. Chybí ji současná architektura, urbanistická velkorysost a skutečná městkost. Už desítky let chybí Plzni architekt.

Jeho absence byla postupně přirozeně nahrazena zbytněním technických profesí. Hledání krásy se zcela vytratilo a bylo nahrazeno technickými normami, předpisy a ochrannými pásmy. Struktura se pomalu, ale neustále rozpadá. Klíčová místa v návaznosti na centrum byla nenávratně zničena. Plzeň už desítky let architektonicky strádá. Plzeň stále žije z podstaty a minulosti, neumí udělat krok dopředu. A pokud jej udělá, není architektonický, většinou pouze kosmetický. Plzeň se bojí nových významných činů a proto se logicky neustále periferizuje. Plzeň zstratila mnoho ze své síly tím, že důležité činnosti postupně vytěsnila na periferii a namísto koncentrace těchto výsostně městských aktivit v nových objektech v centru podporovala rozpad struktury okolo centra.

Má Plzeň vůbec ještě řešení? Může být nejen velkým a významným městem, ale také městem zapamatovatelně krásným? Myslíme si, že může. Musí ale radikálně změnit myšlení o svém obrazu a musí změnit charakter svých plánů. Jaký je tedy obraz města Plzně a jaký by mohl být? Pro Plzeň jednadvacátého století jsme zvolili dnes už notoricky známá klíčová slova: kontrast, hustota, potenciál, kterým jsme podřídili celý návrh a ve výsledku sledovali zejména slova: veřejná prostranství, charakter struktury, krása kompozice = obraz města.

Zdroj: textová část soutěžního návrhu Plzeň - vnitřní město / Roman Koucký architektonická kancelář 


Projekt města / Stav urbanizmu je téma, které se u nás dvacet let po revoluci stává jedním ze zásadních, nejen v rámci architektonické profese, ale i u politiků a veřejnosti. Společnost zajímající se o podobu města dokazuje svoji vyspělost. Urbanizmus jako jedna z mála disciplín může nabídnout jasný dlouhodobý plán, což ekonomika nebo jiné disciplíny v dnešních podmínkách poněkud postrádají. Shoda na obrazu města je největší politický kapitál, s kterým je dnes možné ve městě nakládat.

Zdravé město / V posledních dvou desetiletí jsme jako profese vkládali velikou víru v architekturu v domnění, že veliké množství kvalitních staveb automaticky vytvoří i kvalitní prostředí. Dokud architektonická profese žila v domnění, že stačí tvořit jednotlivé objekty, z urbanizmu se stala disciplína ovládaná čistě technickými obory. Dnes jsou naše města projektovaná inženýry, což má za následek řešení technických problémů. Pouze v některých případech se podaří vytvořit i prostorovou kvalitu. Z technických disciplín se vytratil prostorový obraz města a město začalo být chápáno jako infrastruktura. Inženýrský přistup není projektivní ale reaktivní, zaměřuje se na řešení problémů. Přitom otázka budoucích úspěšných měst je, jak navrhovat města tak, abychom problémům předcházeli. Otázka, která dnes stojí před Plzní, není jak vyřešit určitý problém, ale jak problémům předcházet a vytvořit udržitelný obraz města.

Zdroj: textová část soutěžního návrhu Plzeň - vnitřní město / MOBA studio

1 komentář:

  1. Základní změna paradigmatu spočívá v tom, že není důležité, jaká funkce je v území umístěna, ale jak město působí na jeho obyvatele a návštěvníky. Nový plán by se měl zabývat veřejným prostranstvím, strukturou města a jeho obrazem, tedy tím, jak je komponované. Chceme znovu vytvářet město. Stavět město. Není důležité dělat plán proto, aby hlídal nějaké zóny a segregoval funkce, ale abychom znovu město hierarchizovali.

    http://www.lidovky.cz/roman-koucky-strach-z-noveho-je-v-cesku-chorobny-fuk-/ln-bydleni.asp?c=A120723_184028_ln-bydleni_ter

    OdpovědětVymazat