26. 10. 2012

1986

V souvislosti s dopravní situací v Budějovicích a hledáním optimální trasy pro dálnici, severní a jižní spojku nebo západní okruh, je zajímavé srovnat dopravní skelet v územním plánu města z roku 1986 (modře) a současnou ortofotomapu. Tento koncept odděloval funkce městského okruhu a dálnice a ve variantě uvažoval i s jejím vedením dál od Budějovic (jako je tomu například v Pasově) až na úrovni Lišova, se severním a jižním přivaděčem.

Tento územní plán byl v roce 2000 nahrazen novým, jehož dopravní řešení přineslo zanádražní komunikaci a dálnici jako součást okruhu. Vezmeme-li v úvahu, jakým způsobem dálnice D3 ovlivní svoje okolí, urbanismus města a jeho sociální geografii, je zajímavé porovnat teorii územního plánování se současnou situací.  Ideální trasu severní a jižní spojky nahradilo hledání čehokoliv přijatelného a stejné je to u napojení ulice Milady Horákové na Litvínovickou. Reálné termíny realizací těchto staveb se pak posouvají někam za horizont roku 2020.

PS. Odpovědnost za rozvoj města nese primárně zastupitelstvo, odbor rozvoje, odbor uzemního plánovaní a zpracovatel uzemního plánu. Občané mají dle zákona možnost se ke každé změně vyjádřit a dát připomínky. České Budějovice pravděpodobně nebyly jediným českým městem, kde v posledních dvaceti letech docházelo ke spekulacím s pozemky a účelovým změnám územního plánu ...

4 komentáře:

  1. Tento prispevek CBArchitektura neresi dopravu ve meste, pouze ukazuje a srovnava dva dokumenty s casovym odstupem nekolika desetileti. Je to historicka zajimavost a teoreticka uvaha "co by, kdyby".

    OdpovědětSmazat
  2. Facebook:

    Z této koncepce byla realizována právě Nádražní od Novohradské, kolem nádraží, v pokračování jako Strakonická, nový most a čtyřpruh až k Husovce. Levobřežka pak byla přeložkou E55 z Pražské, Sadů a Lidické. Ul. M.Horákové je provedena jako čtyřpruh až na Branišovskou. Součástí vnitřního okruhu pak byla poměrně rozsáhlá rekonstrukce Mánesovy v celé délce. Z této koncepce zbývá vlastně jen propojení Strakonická - Horákové a Branišovská - Litvínovická. Zanádražka vznikla na úkor východního a jižního vnějšího polookruhu. K části této koncepce se město vrací záměrem tzv. Severní spojky mezi Nemanickou a kruháčem u Globusu. Bohužel východní a jižní část tohoto polookruhu již nejde realizovat, protože se v jeho trase skutečně staví rodinné domy. A tím vznikl problém tzv. Jižní spojky, se kterým si město zatím neví rady.

    OdpovědětSmazat
  3. Navíc u developerských projektů satelitních čtvrtí mi přijde že už u tak nepřehledných oblastí podobných rodinných domků situaci ještě více znepřehledňuje "nepřímá" uliční čára. Nevím proč témeř každá nová ulice musí být alespoň do jednoho mírného oblouku. Obyčejné retardéry na zpomalení rychlostí už nestačí? O nějakém navazování těchto nových ulic na původní uliční síť ani nemluvě. Vždy dojde jen k "přilepení" na stávající přístupovou komunikaci. Jez u Špačků s komunikací vedle pozemků P21 a P36 je toho důkazem.
    http://www.radovky.cz/jez-u-spacku/

    OdpovědětSmazat
  4. Slyšeli jsme na setkání !Litomyšlský zázrak" s p. Dokoupilem: "Jedním z hlavních předpokladů úspěchu byla naše připravenost a to, že se držela územní koncepce, že zastupitelé a rada neudělali z územního plánu účelovými změnami trhací kalendář. a developerům jsme řekli: jste v našem městě hosty, tak se podle toho chovejte. A jasně jsme ji říkali své požadavky a trvali jsme na jejich dodržení". (volně z toho, co mi utkvělo v paměti). A ni hlavní architek, ani desítky těch nejlepších architektů, aktivita občanů, nevytvoří dobré a krásné město, pokud to nevezmou za své zodpovědní politici a správně pochopí Werichovo "jeden dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc".
    Vladimír Zdvihal

    OdpovědětSmazat