8. 12. 2012

Jihočeské soutěžení


Za posledních deset let v Českých Budějovicích proběhla asi jen jedna architektonická soutěž. Letos proběhly či se připravují hned tři. Hlavní zásluhu na tom podle mě mají mladí architekti z blogu CBArchitektura, kteří neúnavně přesvědčovali místní politiky o významu kvalitní architektury pro město.

Petr Lešek,
člen představenstva ČKA 

Na stránkách ČKA máme zveřejněny informace o dalších deseti probíhajících soutěžích se záběrem od Českých Budějovic přes Klatovy po Tábor. Mimochodem myslíte si, že je to náhoda, nebo jsou Jihočeši ve vypisování soutěží aktivnější? Napiště nám.


Děkujeme. Podle nás má na této jihočeské anomálii zásluhu dalších pár osobností, např. starosta Tábora Jiří Fišer, nebo místostarosta Vodňan Pavel Janšta, v minulosti primátor Českých Budějovic Miroslav Beneš a další, které zatím neznáme a možná ani oni neznají nás. Jistě se v každém městě najde alespoň jeden dobrý architekt, schopný politik, či úředník, milovník architektury, nebo prostě jen člověk, který chápe význam a potřebu architektonických soutěží. Právě u jednotlivců to v menších městech začíná a naší snahou bude tyto lidi podporovat v jejich snažení. Mělo by to být snahou i občanské společnosti. Jak a Proč? Odpověď naleznete v předchozím článku http://cb-arch.blogspot.cz/2012/11/4-architektonicke-souteze-co-dal.html



11 architektonických soutěží za rok v jednom kraji je skvělé číslo. Tristní je však počet soutěží, které dospěly až k realizaci. Přitom jde vesměs o špičkovou architekturu. Je třeba neusínat na vavřínech a tlačit na jednotlivá města, aby se architektonické soutěže posunuly od dílčích úkolů k naprosto běžnému nástroji při rozvoji města. Zároveň je třeba věnovat více času a energie jejich přípravě a definici zadání, což je základní předpoklad pro úspěšnou a bezproblémovou realizaci.


A jakou roli hraje od svého vzniku v roce 2000 Jihočeský kraj, který zřizuje střední školy, nemocnice, muzea, či zoologickou zahradu? Zatím žádnou. V aktuální koaliční smlouvě je však bod "možnost architektonických soutěží" a my se tak během následujícího volebního období budeme pravidelně ptát, kdy a kde bude tato možnost využívána. Ani jednu soutěž zde za posledních deset let neudělal ani stát, přestože například na Jihočeské univerzitě investoval kolem jedné miliardy korun.



Text / Tomáš Zdvihal

2 komentáře:

  1. Jako každou věc, tak i uspořádání architektonické soutěže se musíme naučit, zapomněli jsme to, nikdo to nedělal soustavně - nebylo co. Ano, kvalita zadání předmětu soutěže je základním předpokladem pro kvalitní soutěž. Nelze ale zapomenout, že zásadní, resp. politické rozhodnutí o soutěži dělají místní politici, a ti se mnohdy rozhodují zbrkle, bez koncepce, bez souvislostí, bez reálných odhadů finančních možností města. Prostě není nikdo, kdo by je na na to připravil, kdo by dlouhodobě a systematicky připravoval podmínky a podklady pro dobrá politická rozhodnutí, a nemusí se rovnou jmenovat hlavní architekt. Ale pokud by byl, byla by to jedna z jeho hlavních funkcí. Tady vidím základ. Pak už to je relativně jednoduché - srozumitelné, jasné a jednoduché zadání a podmínky, dobré podklady, a vynikající porota. A rozhodně si nemyslím, že měřítkem úspěšnosti soutěže je množství došlých návrhů, ale jejich kvalita.
    Vladimír Zdvihal

    OdpovědětVymazat
  2. Pocet verejnych zakazek, kde by prichazela v uvahu architektonicka soutez, se v Cechach odhaduje na 2000 rocne. Je nesmysl soutezit vsechno, ale radove 50 soutezi rocne by znamenalo "standardizaci" celeho systemu (statni sprava, CKA, porotci, architekti) a mozna i vytvoreni profesionalnich agentur na pripravu soutezi. MV

    OdpovědětVymazat