Ideový návrh územního plánu Blatná

Jednokolové veřejné ideové anonymní urbanistické soutěže na zpracování ideového návrhu Územního plánu Blatná se zůčastnilo 14 projektů. Vítezný koncept je od týmu architektů Šimon Vojtík, Michal Petr, Jana Urbanová, Barbora Mluvková. Gratulujeme a doufáme, že ideovou soutěž pro zásadní rozvojové projekty budou používat i další města a vyhneme se tak velmi problematické soutěži o nejnižší cenu.

Idea územního plánu Blatná

Základní ideou návrhu je ochrana a rozvíjení zelené páteře města, její propojování s urbánní strukturou, ochrana krajinných panoramat, kultivace hran města a zkvalitnění vnitřních městských prostor. Jako největší hodnotu a zároveň potenciál Blatné vnímáme jedinečné spojení města a krajiny, která proniká až do jeho historického jádra. Svébytný svět přírodních parků, rybníků a vodních toků přirozeně prostupuje tradičně komponovaným organismem města a dává vzniknout sestavě veřejných prostorů s průhledy do volné krajiny, obohacené o hodnotné architektonické prvky.

Koncepce rozvoje

Možnosti rozvoje města vidíme přednostně v nitru zastavěného území a v procesech:

a) transformace stávajících nevyužívaných (či nevhodně využívaných) ploch
b) intensifikace (kultivací) lokálních center města

S využitím potenciálu stávajících přírodních prvků a urbanisticko‐architektonicky hodnotných městských prostor a staveb formou jejich plného zapojení do života města. Navrhovanou zástavbu při hranicích města využíváme k architektonizaci a kultivaci městských hran tak, aby byla zaručena ochrana krajinných panoramat, zajištěny veřejné přístupy k okolním vodním plochám a dalším krajinným prvkům.

Rozvoj obytného města

Rozvoj obytné funkce vidíme především v dostatečné nabídce levného hromadného bydlení (menší bytové domy), které může přilákat mladé rodiny a uspokojit i potřeby rostoucího počtu seniorů, vč. potřeb sociální péče. Dosavadní demografický vývoj a současná věková skladba obyvatel nedávají předpoklady k přírůstkům obyvatel přirozenou měnou. Obyvatelstvo postupně stárne a z přirozených zdrojů bude docházet k úbytkům početních stavů. Také migrační atraktivita města není nikterak vysoká, i když jsou evidovány určité přírůstky. Vývoj migrace rozhodně ovlivnila i nízká intenzita bytové výstavby v posledních 10 letech. Relativně nasycené potřeby současných domácností i nízká pravděpodobnost zvýšeného odpadu bytového fondu z důvodu přestaveb nebo modernizace omezují spolu s demografickými trendy potřebu nových rozvojových ploch pro bydlení. Změnu by mohlo přinést pouze zvýšení migrační atraktivity v souvislosti s ekonomickým rozvojem města, které by bylo podpořeno novou výstavbou bytů.

Rozvoj hospodářství

Možnosti rozvoje ekonomické základny města vytvářejí nové podnikatelské zóny (plochy průmyslu a zemědělství), které jsou vhodně umístěné z hlediska dopravních vztahů a v poloze, která neohrožuje zachování a rozvoj základních obytných a rekreačních hodnot města. Vzhledem k omezením v lidských zdrojích lze navrženou nabídku ploch pro větší investice považovat za dostačující. Jinou otázkou je rozvoj drobného podnikání a služeb. Ten předpokládáme v rámci posílení lokálních center.

Koncepce veřejných prostorů a zeleně

Základem návrhu je fyzické a vizuální propojení významných urbánních (historická veřejná prostranství, městská lokální, rekreační a společenská centra, dopravní uzly, historické památky,…) a krajinných (rybníky, hráze, vyhlídky, háje,…) míst soustavou radiálních a okružních linií. Ty jsou tvořeny zejména cestami, zelení a vodotečemi, se zachováním (a posílením) významných průhledů na architektonické (kostel, stará sýpka, zvoniční věž, boží muka, komín,…) a krajinné (borovicový háj, údolní niva, rybníky, památné stromy,...) dominanty. Stávající prvky na pomezí města a krajiny (zámecká obora, remízy) navrhujeme doplnit a posílit o městské brány, městské hrany a místa zastavení. Městské brány jsou navrženy při důležitých vstupech do města, nabízejí přístřeší, odpočinek, výhledy do krajiny, ale i informace o městě a okolí. Jsou bodem zastavení a orientace. Městské hrany navrhujeme jako zelenou linii definující hranice mezi městem a krajinou pomocí plynulého přechodu tradičních prvků (alej – cesta – keř – pole, a další). Hrany ukončují zastavitelné území a chrání krajinné výhledy. Oddělují a zároveň propojují. Jejich součástí je vždy cesta. Místa zastavení slouží klidnému posezení na okraji města (při městských hranách a mimo ně) i v jeho středu (na veřejných prostranstvích, zajímavých a významných místech). Dovolují sledovat přírodní a architektonické krásy, městský život či jen v tichu odpočívat.

Pro návrh veřejných prostorů je klíčové zpřístupňování břehů vodotečí a vodních ploch. Velkou devizou území jsou rybníky a vodní toky. Stávající povrchové vody však mají poměrně špatnou kvalitu. Návrh proto počítá s podporou přirozených procesů čištění vod. Říčku Lomnici částečně navrací do původního koryta. Kultivace vodních ploch a toků bude realizována pomocí tradičních prvků, např. vhodné výsadby při březích a přírodních koryt mimo zastavěná území. Koncept veřejných ploch a zeleně respektuje schválená (a částečně realizovaná) protipovodňová opatření.

Koncepce dopravy

Stávající dopravní skelet zajišťuje základní obslužnost města a jeho propojení s okolními obcemi a městy. Navržené silniční obchvaty (přeložky ulic Písecká–Plzeňská—E49 a Tyršova–II/173) na jihu a západě města slibují potenciál zklidnění (kapacitního uvolnění) stávajících zatížených komunikací a křižovatek a zejména úplné vyvedení dopravní obslužnosti průmyslových areálů mimo městské centrum. V této souvislosti navrhujeme transformaci ulice Vorlíčkova–Pivovarská na městskou třídu hodnou své pozice v historickém jádru města a její kompoziční napojení na soustavu veřejných prostranství, začínající náměstím Míru a pokračující třídami J.P. Koubka a T.G. Masaryka. Obdobně navrhujeme kultivaci ulic Nádražní–Tyršova na částečně pěší městskou třídu, spojující elezniční (a připojenou autobusovou) zastávku s městským centrem a nové pěší propojení ulice Nádražní podél železniční trati do ulice Fügnerova. Ve vnitřním území města navrhujeme řešit všechny křižovatky jako městské, s preferencí pěší a cyklistické dopravy.

Vedení cyklotras uvnitř města je navrženo v rámci páteřních (radiálních / okružních) propojení a úpravou stávajících uličních profilů. Stran dopravy v klidu je třeba pokrýt deficity v okolí vodního zámku a v sídlištních čtvrtích. Nová parkovací stání navrhujeme řešit v rámci transformace jednotlivých lokálních center jako garážová, v atraktivnějších oblastech (okolí zámku) formou podzemních stání pod novou výstavbou.

Koncepce rozvojových ploch

Hlavní rozvojové plochy směřujeme do nitra zastavěného území a k jeho vnitřním okrajům:

a) Transformace / doplnění stávajících nevyužívaných (či nevhodně využívaných) ploch. 

Jedná se o stávající plochy uvnitř zastavěného území města, svou polohou a charakterem vhodné k obytné výstavbě, které jsou v současnosti nevyužívané či využívané nevhodně (neměstotvorně) – např. skladovací a výrobní areály. Nová zástavba je navržena ve třech formách, dle svého charakteru: „Bydlení s městskými funkcemi“ je zástavba městského charakteru, většího měřítka (bytové a vila domy o 2–3 nadzemních podlažích), městsky utvářených veřejných prostor (náměstí a ulice s možným komerčním využitím parteru), s polyfunkční skladbou bydlení, ubytování, městské vybavenosti, administrativy a drobné nerušící výroby a podnikání. „Příměstské bydlení“ je zástavba svým charakterem bližší vesnickým strukturám, menšího měřítka (rodinné 2 podlažní řadové domy, dvojdomy a domy samostatně stojící), s náměstíčky a ulicemi převážně obytnými, s podílem dalších vhodných funkcí (drobné podnikání a služby, ubytování, zahrádky).

Samostatnou formou jsou plochy „Sportu a rekreace“, na pomezí zástavby a veřejných prostranství či krajiny, zahrnující sportovní stavby a areály.

b) Intensifikace a kultivace lokálních center města

Kromě hlavních veřejných prostranství na pomezí historického jádra a městského centra skýtá město další potenciál rozvoje lokálních center, jako krystalizačních míst veřejné vybavenosti a sdíleného společenského a kulturního života. Navrhujeme formování a architektonickou kultivaci veřejných prostranství (nejlépe v podobě architektonické soutěže) a související doplnění zástavby s převahou městských funkcí (veřejné vybavenosti a služeb), která obstojí ve významné poloze veřejného prostoru.

Samostatnou kapitolou je oblast jihovýchodně od vodního zámku, s uliční osou Vorlíčkova–Pivovarská, zahrnující sádky a jejich okolí na straně jedné a údolíčko Lomnice se sousedící zástavbou nákupních hal. Navrhujeme komplexní kultivaci celého prostoru, zahrnující úpravu ulice Vorlíčkova– Pivovarská na městskou třídu (hodnou své pozice v historickém jádru města), transformaci nákupních hal na městkou uliční zástavbu s navazující obytnou výstavbou podél Lomnice a především citlivé začlenění sádek do organismu historického jádra (alespoň částečné zprůchodnění a propojení nerušící výroby se službami návštěvníkům města).

Plochy vnějšího rozvoje, oproti stávajícímu ÚP značně redukované, představují územní rezervu pro budoucí vývoj obytné části města (následnou etapu po vyčerpání kapacit vnitřních rozvojových ploch) a především možnost rozvoje průmyslu a zemědělství v návaznosti na silniční obchvaty při západním okraji města. Obytné rozvojové plochy ve východní části města při ulici Čechova doplňují již existující zástavbu a jsou navrženy v kombinaci obou výše popsaných struktur (Bydlení s městskými funkcemi a Příměstské bydlení). Ulice Čechova tak tvoří osu mezi jižním územím navrženým k transformaci a severním rozvojovým územím (územní rezervě).

Navržené plochy průmyslu a zemědělství vyplňují část území mezi západním okrajem městské zástavby a navrženými silničními obchvaty. Ty budou spolu se stávající železniční vlečkou využívány jako přímé obslužné a exportní trasy a nebude tak dopravně zatěžováno městské centrum. Zbývající plochy, v současném ÚP vedené jako zastavitelné, jsou ponechány jako územní rezerva.

Hodnoty, rázy, dominanty

Návrh vědomě pracuje se stávajícími hodnotami území, které zachovává, posiluje či doplňuje. Definování těchto hodnot umožňuje jejich ochranu a je nedílnou součástí konceptu řešení:

a) Hlavní hodnotou města je úzké propojení sídla s krajinou (přírodními a krajinnými prvky), jejich vzájemné prolínání a společné, mnohdy jasně vymezené hrany. Dominantními přírodními prvky (a zároveň hodnotami zasluhujícími ochranu) jsou zejména zámecký park, přecházející do volné zemědělské krajiny, soustava rybníků, středem města propojená vodními toky a borovicový háj severně od Pustého rybníku. Stuhy zeleně na mnoha místech města pronikají do nitra zástavby a umožňují průhledy do volné krajiny (tok Lomnice). Obdobně nalézáme místa, kde byl stavební rozvoj města ukončen včas, a tím bylo pro jeho obyvatele zachováno neporušené panorama krajiny s hodnotnými architektonickými prvky (Paštiky, Sýpka). Zachování a vědomé utváření takových průhledů a hran skýtá potenciál příjemného života na pomezí města a krajiny.

b) Kompozice veřejných prostranství historického jádra a městského centra. Náměstí Míru, třída J.P. Koubka a třída T. G. Masaryka tvoří sestavu veřejných prostor ve tvaru písmene „Z“, spojující významná historická (kostel s věží), společenská (Sokolovna, úřady, školy), rekreační (sportoviště, parky), obchodní a dopravní centra. Přímo na těchto třídách nebo v jejich bezprostředním okolí jsou situovány nejstarší a nejdůležitější stavby. Toto koncentrované spojení komponovaných veřejných prostranství, historických památek a rozmanitých městotvorných funkcí tvoří jedinečnou hodnotu zasluhující ochranu a citlivé rozvíjení.

c) Vodní zámek s okolím a jeho propojení s městským centrem ulicí Na Příkopech (zelené a historické jádro města). Spojením historické zámecké architektury, vodního prvku a přírodního parku s malebným nábřežím a drobným měřítkem staveb vzniká jedinečný genius loci hodný maximálně citlivého přístupu v revitalizaci stávajících staveb a navazujících ploch – zejména sádek a jejich okolí.

d) V blízkosti zámku se zachovaly 2 historické průmyslové areály – lihovaru a sádek (NKP). Jejich citlivé začlenění do organismu historického jádra – tedy alespoň částečné zprůchodnění a propojení nerušící výroby se službami návštěvníkům města, skýtá další potenciál posílení již tak výrazného rázu místa.

e) Mezi výškové dominanty Blatné patří zejména zvoniční věž v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie, která se uplatňuje při většině pohledů k centru města, doplněná z jihu o zámeckou věž a o něco dále komín zámeckého lihovaru, směrem na severovýchod pak o věž základní školy a dále trojici komínů sběrného dvora. Hodnota věží historických budov je nesporná, podílejí se na utváření svébytného panoramatu města, u věží technických staveb je hodnota odvislá zejména od jejich uplatnění jako orientačních bodů, a od industriální estetiky spojené s identitou místa.

f) Rozsáhlé sportovní plochy v samém jádru města, navázané na zámecký park a vodní toky, slibují potenciál bohatého společenského (nejen sportovního) života zahrnujícího všechny generace (blízký domov pro seniory) a sociální skupiny obyvatel. Za předpokladu pro veřejnost otevřeného provozního režimu sportovních areálů a zřízení pěších propojení s městským centrem.

g) Zdánlivě odcizená sídlištní výstavba zanechala i několik „malebných“ prvků, které přispívají ke svébytnému rázu města. Jedním z nich jsou skupiny individuálních garáží, roztroušených po různých koutech města. Obdobně jako zahrádkářské kolonie (další takový prvek) svým způsobem tvoří komunitní centra, kde se část obyvatel setkává ve veřejném prostoru a sdílí své zájmy. V návrhu tyto skupiny individuálních garáží zachováváme pouze tam, kde jsou vhodně umístěny v rámci stávající zástavby a zpestřují městský život.

Více informací na http://www.cka.cc/souteze/vysledky/ideovy-navrh-uzemniho-planu-blatna