19. 3. 2013

Rozhovor Budějovicko 03/2013

Návrhů nové točný přijde hodně / ing. arch Miroslav Vodák

Dlouhá léta se přeli památkáři, zástupci UNESCO a divadleníci o to, jestli současná točna vůbec do barokní zahrady patří. Herci a zástupci českobudějovické radnice, které točna patří, chtěli divadlo pod širým nebem zachovat. Ostře proti byli samozřejme památkáři a UNESCO, které dokonce několikrát pohrozilo, že pokud otáčivé hlediště v zahradě zůstane, vyškrtne Krumlov ze svého seznamu. Památkáři přistoupili k návrhu, aby byla nová točna rozebíratelná. Tedy, pokud se nebude v zámeckém parku hrát divadlo, točnu prostě rozeberou a uskladní. Budějovice tak chtějí připravit na novou stavbu architektonickou soutěž.
 
Je podle vás současná točna v zámeckém parku opravdu tak nevyhovující?

Samotná točna nepředstavuj nic vyjímečného, ani architektonicky, ani technicky. Je to dost pokleslá architektura a málo lidí by asi řeklo, že sama o sobě je krásná. Ale v tom není zásadní problém.

A v čem tedy? 

Jakákoliv stavba vždy existuje v širším kontextu a tím je tady unikátní zámecká zahrada, která vznikla podle dost jasných kompozičních principů, mimojiné v návaznosti na originální barokní divadlo. Jenomže umístění točny, a to bez ohledu na její architektonickou kvalitu, tuto kompozici poškozuje. Což vadí odborníkům na památkovou péči, kteří mají oporu v zákoně o památkách. Oni nejsou proti divadlu, ale chrání historicky cennou zahradu, což je jejich úkol. Více ZDE
 
Točna je ale velmi oblíbená ...

Protože je to nevšední zážitek, který normální divadlo nenabízí. Je tu nějaká tradice zahradních divadelních představení, dokonce i historicky zde menší točna stávala. Ale jako dočasný a mnohem menší objekt. V dnešní době máme požadavky na turistický ruch a ekonomický profit, což dříve nebývalo. Jenomže točna funguje pouze dvě hodiny denně v letní sezonně a po zbytek roku je to mrtvý objekt. Takže stojíme před ne úplně lehkou otázkou kompromisu, kdy si musíme vyjasnit priority.

Jak by podle vás měla vypadat nová točna? 

V našem případě není tak důležitý konkrétní vzhled stavby, protože devadesát procent zážitku v tomto divadle je scénografie a účinkující. V okamžiku, kdy se zhasne, máte vnímat herce a ne na čem sedíte. Zásadní otázkou je funkce a měřítko, umístění a především jakým způsobem se chceme chovat k historickému dědictví ve vztahu točny a zahrady. Co všechno je možné, už ukázalo několik studentských projektů a inspiraci najdeme i v konkrétních zahraničních stavbách.

Myslíte si, že jde o zajímavý projekt a že se přihlásí hodně zájemců s návrhy? 

Návrhů přijde hodně, protože takové téma je pro architekty zajímavé. Ale měřítkem úspěchu je kvalita a jejím předpokladem je dobré zadání a zkušená porota. Zvlášť pokud bude soutěž mezinárodní, což pokládám za samozřejmé. Byl bych velmi rád, pokud by se přihlásili architekti z Rakouska, kteří s podobnými stavbami, kdy moderní architektura doplňuje historickou, mají mnohem více zkušeností. Bylo by to zajímavé srovnání, jak pro divadelníky, tak pro architekty.

Co je podle vás nejvíce limitující v souvislosti se stavbou nové točny? 

Limitující bude odvaha poroty, na jakou míru kompromisu přistoupí a následně politiků, zda budou její rozhodnutí respektovat. Tady nejde primárně o architekturu, technologii nebo rozpočet, ale o širší vztahy. Dnes umíme postavit prakticky cokoliv, ale na rozdíl od baroka si nedokážeme zdůvodnit, proč to děláme.

Petr Lundák / Týdeník Budějovicko - 03/2013




Plán zámecké zahrady z roku 1785, autor: Jan Nep. Šimoušek

Plán zámecké zahrady z roku 1750, autor: Jan Jiří Plansker

Žádné komentáře:

Okomentovat