1. 5. 2013

Iniciace proměny v Zátiší / Vodňany / H3T architekti, KP-A a Jiří Žid, IUCH a Matěj Hájek, Julius Reichel, Tomáš Skála


Grand Prix Architektů 2013 / Cena v kategorii architektonický design

Booklet re:vodňany 2012: http://issuu.com/makedetail/docs/zatisi/1


PROBUZENÍ ZAROSTLÉHO LESOPARKU VE VODŇANECH

Do Grand Prix obce architektů bylo přihlášeno šest objektů, které mají různé autory, ale společné východisko i záměr. Má-li ho člověk pochopit, je třeba přijmout realitu malého jihočeského města, v kterém čas utíká o něco pomaleji a kde velké sny, než se naplní, zrají několik let. Do tohoto prostředí nejde vtrhnout jen tak a začít měnit, naopak. Je třeba změny promýšlet v souvislostech a dávkovat je po malých soustech, mají-li zakořenit.


Porota posuzovala projekt, který sami organizátoři a autoři pojmenovali jako „iniciaci“, bod těsně za začátkem procesu. Aby byl zřejmý jeho cíl a souvislosti, vraťme se o dva roky zpátky, kdy se ve městě odehrála architektonická dílna re:vodňany. Šlo o pochopení sedmi tisícového města v jeho celku a souvislostech. Jedním ze závěrů dílny bylo doporučení pečlivě pracovat se vztahem města k okolní krajině. Třeba právě (nebo spíše – především) se Zátiším – zanedbaným a zarostlým lesoparkem na jehož úbočí začíná historický komponovaný příjezd do města po hrázi mezi rybníky místní rybniční soustavy. Příjezd, který stejně jako Zátiší ztratil s postupem doby svůj význam. Doporučení znělo: pracovat s rybniční soustavou a s lesoparkem jako s místem příjemných vycházek a to korunovat cílem – třeba vyhlídkou, ze které je možno vnímat Vodňany jako celek a s tím dát nový smysl jak starému lesoparku, tak historickému příjezdu a rybniční soustavě.

Obnova lesoparku je dlouhodobý, náročný a drahý úkol, který stojí před městem, které svůj záměr musí nejprve obhájit před svými obyvateli. Z toho důvodu, jako určitý test možností místa a zájmu Vodňanských před samotnou “reálnou” koncepcí vznikla první fáze procesu proměny - INICIACE ZÁTIŠÍ. Jejím cílem bylo podnítit ve Vodňanských zájem o toto místo a jeho další budoucnost. Připomenout místním zapomenutý kus krajiny, oživit jejich vzpomínky a vrátit jej do místního povědomí.


Všech šest objektů nemá ambici zakořenit, ale přilákat. Jsou esencí toho, co by mělo vzniknout s jiným rozpočtem a celkovým rozmyslem. Nyní, téměř po roce, můžeme dílnu považovat za úspěšnou. Město Vodňany získalo dotaci pro vypsání architektonické soutěže na celé území.

Ale teď k jednotlivým objektům: 

První z nich hned u vstupu do lesoparku zaklenul prostor ohniště. FULLEROVA BÁŇ FILIPA FRIŠE (H3T architekti / Vítek Šimek, Štěpán Řehoř) tak vytvořila jasně vymezený prostor třeba pro grilování vodňanských kaprů. Hned za ní láká nová křivka schodů do starých míst. Míří k lavičce probuzené z trnitých keřů a dál za hranu příkrého srázu k VYHLÍDCE PRO DVA (IUCH / Ida Čapounová, Jakub Chuchlík) vrostlé do koruny stromu. Odkud je za rybníky vidět věž kostela. Stoupá-li člověk dál narazí na mýtinu a ARCHU (Matěj Hájek, Julius Reichel) plující po svahu. Její paluba objímá vzácný a téměř vymizelý jilm. Žebra lodi tvoří akátové kmeny poražené přímo na místě. Různě vysoká pódia nabízí útočiště pro povalování se na sluníčku nebo pro vyučování v přírodě. Hned pár metrů od archy se vine SLEPÝŠ (Tomáš Skála), vyhlídková lavička obtáčející se kolem majestátního javoru tak, aby po ní snadno vystoupal i starší člověk a mezi stromy se mu otevřel výhled na panorama okolní krajiny. Celé mýtině vévodí ALTÁN FATA MORGÁNA (H3T architekti / Vítek Šimek, Štěpán Řehoř) – geometrická stavba, jejíž krychlový rastr probleskuje mezi stromy už z dálky a láká tak návštěvníky do Zátiší. Nad mýtinou se pak mezi stromy vznáší APOLO (KP-A / Jan Kadlas, David Pavlišta ve spolupráci s Jiřím Židem), téměř levitující altán upletený z proutí. Zpoza jeho stěny můžete sledovat dění na mýtině i rybníky, pohupovat se ve větru a koukat do korun stromů.  



Dílna proběhla z iniciativy místostarosty města Pavla Janšty a za vydatné pomoci Městského hospodářství Vodňany, s.r.o. a SRŠ Vodňany. Organizátorem dílny byl Jan Vlach ze sdružení Vodňany žijou a Matěj Hájek. Město poskytlo materiál, architekti a sochaři návrh. Objekty vznikly svépomocí autorů, jejich přátel i vodňanských. Život objektů odpočítávají týdny a měsíce, než dojde k realizaci návrhu obnovy celého lesoparku.

Náklady na dílnu re:vodňany 2012 v Zátiší hrazené městem Vodňany
ubytování a stravování účastníků (polopenze) / 64 000 Kč
spotřebované řezivo / 53 000 Kč
drobný materiál / 41 000 Kč
stravování účastníků (obědy ze skautské polní kuchyně) / 7 000 Kč
ostatní služby / 7 000 Kč
celkem / 172 000 Kč

Kromě organizační a tvůrčí energie bylo na dílnu v Zátiší zapotřebí 109 kWh energie elektrické. Polopenzi ve svém Penzionu Zátiší poskytla vodňanská Střední rybářská škola za zvýhodněných podmínek. Na vznik tohoto katalogu přispěl finančním darem 500 švýcarských franků (asi 10 000 Kč) Hans Wüthrich — dlouholetý tajemník švýcarského Aarwangenu a čestný občan Vodňan.


Své snímky nezištně poskytli: Bára Bláhová, Karel Burda, Kamila Havlínová, Bet Orten, Tomáš Skála, Ruda Šmíd 

Žádné komentáře:

Okomentovat