Moderní Budějovice 01 / MF DNES

Jednou z významných veřejných staveb, kterou jihočeská metropole dlohodobě postrádá, je moderní galerie současného umění. Stávající Dům umění na hlavním budějovickém naměstí má ve světě vynikající pověst, což je především zásluha jeho kurátora Michala Škody. Dům má dobrou polohu a teoreticky by při využití všech pater šel proměnit ve skutečné kulturní srdce města. Bohužel, v současnosti není jeho potenciál naplno využit, protože historický objekt s sebou nese jistá omezeni, ať už se týkají výstav, kapacity nebo ekonomiky provozu. Řešením je přehodnotit jeho celkový koncept a provést úpravy, anebo postavit novou galerii jinde.

Pokud bychom se tak rozhodli, tak jedním z prvních kroků by mělo být nalezení vhodného místa a programu. S takovým úkolem mohou pomoci studenti architektury, jako například Zdeněk Chmel, student Fakulty architektury VUT Brno, který za svoji předdiplomní práci obdržel cenu Bohuslava Fuchse. Nejedná se o projekty k realizaci, ale mohou mnohé napovědet, co se týče konceptu, objemu a širších vztahů a otevřít diskusi i nad dalšími otázkami a především ukázat potenciál veřejných staveb a veřejného prostoru. Zdeněk pracoval s celkem dvanácti lokalitami a ve finále zúžil výběr na tři konkrétní místa a stavby.

Galerie na soutoku pracuje s přírodním kontextem soutoku Vltavy a Malše. Používá tradiční element mostu, který je nově transformován do podoby kruhu. Konceptem návrhu je vytvoření pomyslné vnitřní smyčky, která propojuje frekventované nábřeží s populárním ostrovem a druhým parkem s vysokým potenciálem pro umístění kulturních staveb. Kruhová stavba je koncipována jako otevřený veřejný prostor, který je možno bezbariérově a bez nutnosti jakéhokoliv vstupného využívat ze všech tří břehů. Galerie samotná se pak nachází v jižní části pod veřejně přístupnou částí, zde už je samozřejmě vstup limitován. Tato smyčka propojuje centrum města-náměstí, gymnázium, park, plavecký stadion, sportovní halu, zimní stadion, obchodní centrum a soud zpět s centrem města. Výsledný tvar jemně doplňuje charakter místa a zve občany k volnému pohybu mezi všemi třemi břehy.

Galerie na nábřeží Mlýnské stoky na Senovážném náměstí je jednou z možných odpovědí na dlouhodobý urbanistický problém centra města. V současnosti se nejedná ani o náměstí ani o park, pouze o rozsáhlou travnatou plochou a parkoviště. Tento prostor je pro jeho uživatele težko definovatelný. Hmotové řešení je elementární, spočívající ve 2 kubických objemech, které vymezují veřejné prostory s různou kvalitou. Objem stavby respektuje délku neorenesanční budovy muzea a vytváří jí tak přirozený protipól. Pracuje s kontextem solitérních budov i blokové výstavy a usiluje o vytvoření městských prostor. Tímto řešením je tak utvořeno nové náměstí, do nějž je orientováno muzem, gymnázium a nový Dům umění. Vzniká velkorysé nábřeží se schody vedoucími až do vody. Prostor s neformálnějším charakterem graduje kostelem Svaté rodiny.

Galerie v lokalitě Hradební je stavba uvnitř vnitrobloku na místě úzkých gotických parcel. Pracuje s kontextem tradičních středověké zástavby, reaguje ale na situaci prázdného prostoru. Dnes se na místě v 80. laetech zbořených gotických a renesančních domů nachází neuspořádaná plocha věsměs využívaná pro parkování. Je to nevyužitý městský prostor v centru města s velkým potenciálem, jehoz nejvetsim limitem jsou majetkove vztahy. Cílem řešení je doplněním struktury stávající zástavby vytvořit nový, fungující městský prostor, náměstí. Orientací parteru dává předpoklad veřejnému dění. Nájemníci domů při západní straně by tak kultivací prostoru byli motivováni k využití a propojení parteru s ulicí Kněžská. Z hlediska expozice jde o dvě velkoprostorové místnosti v nejvyšším patře, přirozeně osvětlené, které lze v případě potřeby dělit na menší prostory.

Podobné studie by naše město mohlo ve spolupráci s fakultou architektury dostávat každoročně. Jejich výsledky by pak mohly tvořit podklad pro zadání skutečné architektonické soutěže.

Mirek Vodák / MF DNES 12/4/2013 - V desetidílném seriálu MF DNES zaznívají názory architektů či studentů architektury na veřejné prostory v Českých Budějovících. Představuje zaprvé vize a studie konkrétních staveb a zadruhé přístup k architektuře veřejného prostoru. Na blogu CBArchitektura je původní text doplňen o další fotografie, grafiku a odkazy.