9. 9. 2013

Kunsthalle v Českých Budějovicích / Karolina Dvořáková / FUATUL

 ANOTACE

Od roku 1998 je dramaturgie této galerie, pod vedením kurátora Michala Škody, zaměřena na současné výtvarné umění a architekturu.

Galerie každým rokem připravuje 8 – 10 výstav nejzajímavějších domácích tvůrců, ale i významných autorů ze zahraničí. Ti se tak povětšinou vůbec poprvé prezentují nejen u nás, ale i ve východní Evropě vůbec.

V Českých Budějovicích se podařilo vybudovat významnou, prestižní galerii s mezinárodním renomé, která jako jediná v republice připravuje každoročně program s tak vysokým počtem kvalitních, zahraničních výstav.

Toto se rovněž odráží v tom, že se České Budějovice dostávají do mezinárodního podvědomí nejen jako město, kde se vaří světové pivo, ale kde je též něco významného na poli kultury.

Díky systematické práci je dnes Dům umění řazen k tomu nejlepšímu, co lze v České republice, na poli umění, navštívit.

Současný Dům umění se nachází na hlavním českobudějovickém náměstí. Výstavy jsou prezentovány v pěti místnostech jednoho poschodí o celkové rozloze 150 m2.

Díky iniciativě Michala Škody a CBArchitektura vzniklo v září 2012 na liberecké fakultě umění a architektury zadání na podobu nové kunsthalle, která by se stala důstojným sídlem této mimořádné instituce. Tyto projekty si zároveň kladou za cíl rozpoutat diskuzi nad některými veřejnými prostranstvími v Českých Budějovicích, které postrádají kvalitu a funkci. Vybírali jsme z prostoru vedle DK Slavie a Senovážným náměstím.

Práce vznikla v ateliéru ing.arch.akad.arch. Jana Hendrycha a ing.arch. Jiřího Janďourka na fakultě umění a architektury v Liberci v zimním semestru 2012/13.





CÍL
Nové centrum současného umění a architektury by mělo potenciál a tvář kulturního dění v Českých Budějovicích více umocnit. Nejen výstavní plochou, ale i soustředěným místem pro setkávání kultury-chtivých občanů.

LOKALITA
Centrum současného umění a architektury vzniká na místě tzv. ´kulturquartier´ - mezi významnými kulturními instituty Český Budějovic- Jihočeským muzeem, Jihočeským divadlem a kulturním domem Slavie.


KONCEPT / OKOLÍ
Prvním základním krokem je odstranění stávajících parkovacích míst okolo parcely, upuštění od dopravy v Jirsíkově ulici u dloubí divadla- tím může vznikat jakési ´kulturní náměstí´ /či ´piazzetta´/,do kterého se započítává prostor mezi centrem a divadlem a prostor u nábřeží.

Objekt kulturního centra si hraje s řádem podloubí Jihočeského divadla, reaguje na jeho pravidelnost a oblost, ustupuje a přibližuje své fasády - díky tomu zanechává prostor pro některé, již vzrostlé stromy kaštanů. Rozšiřuje ulici, která se stává pěší zónou. Novou uliční čárou se otevírá směrem k řece. U strany muzea naopak navazuje na uliční čáru divadla a respektuje řád. U strany Slavie se nesnaží ubírat na pozornosti, vyrovnává terén a vytváří volný prostor se stromy .


KONCEPT / OBJEKT
Vzhledem k reakcím na okolí má objekt osekaný patvar, který od řeky svou výškou roste směrem k muzeu. Zasazuje se do parku, alespoň částečně tak plochu parku přejímá na svou střechu a je k dispozici všem návštěvníkům kulturního centra. Původní stromy v okolí, které se dochovaly, hrají svou roli i na zelené střeše. 


KONCEPT / DISPOZICE
Centrum se skládá ze tří hlavních částí – samotnou galerií, průchozí kavárnou/ kulturním klubem a centrem s ateliéry a sály.

Hlavní vchody do objektu jsou dva – první od nábřeží pro návštěvníky galerie či kavárny a druhý z rohu ulice Jirsíkova a Dukelské především pro potřeby centra a jako další vchod pro kavárnu.


GALERIE
Jednoduchý prostor s kaplí klidu – kam se může člověk zavřít jen se svými pocity a vjemy, ať už z výstav nebo jen tak. I ze zvědavosti.

KAVÁRNA
Podlouhlý tvar nudle zaručuje každému z hostů kavárny sedět u okna J. Je průchozí, může se propojit s ulicí posuvnými prosklenými stěnami. Koncert jazzu tak mohou kolemjdoucí sledovat v letních měsících i z ulice.


CENTRUM
Ve spodní části se nachází prostory pro promítání, přednášky a jiné akce nejen galerie. V horní části se nachází ateliéry pro výtvarnou tvorbu a kancelář kurátora. Obě tyto patra jsou z velké části oboustranně prosklené. Jak do ulice u muzea tak směrem do chodby/pavlače – vzhledem k prosvětlení všech koutů. Pavlač v 1NP umožňuje výtvarníkům a jiným posedět na sedácích a pozorovat dění v kavárně – inspiraci pro dětskou tvorbu. 1PP je celé poskytnuté zázemí, toaletám a skladům.


KONCEPT / MATERIÁLY
Objem centra je řešen jako betonový monolit s vnitřní úpravou převážně pohledového betonu a stěrkou na podlahách. Většina prosklení je na výšku celého podlaží, dodává volnost a otevřenost.

Na plášť je použita předsazená fasáda z kortenových plechů. Pocitově výrazná tvář, avšak jednoduché plátování neubírá na vážnosti okolních historických fasád, přitom je se zájmem pozorovaná.

Díky své šlupce může působit jako pavilon.

Šlupka je perforovaná, v pozdních večerních hodinách při nasvětlení hraje piškvorky, pomocí světla mezi fasádou a hmotou si hraje na barvy.


ZELENÁ STŘECHA
Zelená střecha nahrazuje prostor parku, na kterém stojí. Vstupuje se na ní vnitřním schodištěm, není potřeba zábradlí - od hrany střechy dělí návštěvníky 1,5 metrový nepochozí pás plochy. Zelenou střechu ocení především návštěvníci ateliéru pro svou kreativní tvorbu, lidé co touží po pikniku ve výšce, pro snílky co chtějí mít blíže ke slunci. Golf si na ní nezahrajete, jen si sednete a vnímáte. Třeba i to, že ve městě začíná vznikat nový život_nejen ten kulturní.

Úprava nábřeží - velké součásti ´kulturquartier´- je dalším krokem. Jedná se o velký zásah celého nábřeží -nejen pouze prostoru před galerií. Pro tuto vizi by proto bylo potřeba zpracovat a věnovat více času samotné urbanistické části nábřeží. 






Text /  Karolina Dvořáková

Žádné komentáře:

Okomentovat