Budějovické tramvaje

12. října 1907

Čtěte více na: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/k-provozu-tramvaji-meli-budejovicti-uz-predem.html

12. října 1907

Čtěte více na: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/k-provozu-tramvaji-meli-budejovicti-uz-predem.html

České Budějovice jsou sídlem mnoha světoznámých průmyslových podniků a významným dopravním uzlem. Není tedy divu, že mají i odpovídající nároky na městskou hromadnou dopravu. Byly však doby, kdy v nich dokonce jezdila i tramvaj. Zajistit spojení centra s nádražím - to už byl v mnoha městech úkol pro městskou hromadnou dopravu, ve své době většinou pro pouliční dráhu - tramvaj. Výjimkou nebyly ani České Budějovice. První tramvaje se na budějovickém náměstí objevily 2. prosince 1908 při předváděcí jízdě, ale trvalo ještě půl roku než byl ve městě zahájen pravidelný provoz.

15. června 1909 se začalo jezdit po první trati, která začínala před tehdy zbrusu novou výpravní budovou budějovického nádraží. Pouliční dráha byla pouze jednokolejná a v určitých vzdálenostech byly zřízeny výhybny pro míjení protijedoucích vlaků. Za mostem přes Mlýnskou stoku trať procházela rozrůstajícím se Pražským předměstím. Podle něj byla i první linka označena písmenem P. Konečná stanice byla u dělostřeleckých kasáren před závorami u dnes už neexistující plzeňské zastávky. Celkem byla linka P dlouhá necelé tři kilometry. Druhá trať vedla na tehdejší Linecké předměstí. Proto byla druhá linka označena písmenem L. Konečná stanice byla na konci dnešní Heydukovy ulice, opět u železniční zastávky. Na Linecké předměstí se začalo jezdit až 16. dubna 1910, ačkoliv byly obě tratě dokončeny současně.

Město potřebovalo také přímé spojení ke hřbitovu. Překonat dva frekventované železniční přejezdy však tramvaj nesměla, a tak se v Českých Budějovicích poprvé cestující 27. října 1909 svezli také trolejbusem! Vůz od firmy Daimler-Stoll neměl tyčové sběrače, na které jsme zvyklí dnes, ale táhl po trolejovém vedení speciální kontaktní vozíček. Tehdejší trolejbusy byly značně nespolehlivé a po pěti letech, na počátku I. světové války, byl jejich provoz v Českých Budějovicích bez náhrady zastaven.

V roce 1925 zakoupily budějovickou pouliční dráhu Jihočeské elektrárny. O 11 let později uskutečnily jedinou významnější změnu provozu. Od roku 1936 jezdila jedna linka mezi oběma předměstími a druhá zajišťovala na náměstí přípoj k nádraží. Na sklonku 2. světové války se stav tratí zhoršil a tramvaje pomalu ztrácely dech. Investovat značné prostředky do jejich náročné obnovy a současné do výstavby nových tratí, které by zajistily kvalitní dopravu do dalších částí města či blízkých obcí, už nebylo ekonomické. O osudu budějovických tramvají bylo rozhodnuto! 2. března 1950 dojezdily!

Zdroj: Dopravní podnik města České Budějovice / www.dpmcb.cz

Zajímavosti: Jaké byly jízdní doby? Z Pražského předměstí na náměstí 9 minut. Z Lineckého předměstí na náměstí za 8 minut. Z náměstí na nádraží za 5 minut. Kdy se jezdilo? Všeobecně se předpokládá, že doprava byla provozována od 6.00 do 22.00. Jak se jezdilo? V roce 1930 bylo přepraveno 1,800,000 cestujících, v průměru 4,931 denně (ČB měly cca 43,000 obyvatel). Jaké bylo jízdné? V průběhu 40 let od 12 haléřů do 1,50 Kčs. Jaký byl rozchod kolejí? Úzkorozchodný tj. 1000 mm (standardní je 1435 mm) Jaký byl počet souprav? Sedm motorových vozů.

Zdroj: "Tramvají po Českých Budějovicích 1909-1950" / Jan Bajer



PS. Pro srovnání historické a současné tramvaje z Lince. Tramvaj i na počátku 21.století představuje jeden z nejdůležitějších a nejvíc "městotvorných" dopravních systémů. Zrušením těch budějovických došlo mimojiné k postupné degradaci městských ulic na silnice ... je velká škoda, že v současnosti je obnovení provozu ekonomicky nereálné. MV