3. 3. 2014

O důvěře, odpovědnosti a respektu

České Budějovice neměly přibližně 13 let svého hlavního městského architekta. Je to tak dávno, kdy magistrát tuto pozici zrušil, že už si to nikdo vlastně nepamatuje. Co víme naopak naprosto přesně, je počet dnů, po které se současná koalice snažila najít vhodného kandidáta na tuto pozici, což trvalo stěží uvěřitelných 901 dní, od 1.7. 2011 do 18.12.2013. Proběhly celkem 4 konkurzy a po celou dobu jsme z řad koaličních i opozičních politiků mohli slyšet slova o hledání respektované osobnosti. Nakonec ve vyběrovém řízení tuto funkcí získal architekt Jan Němec, kterého magistrát kontaktoval na základě doporučení od bývalého ředitele České komory architektů Jiřího Plose.

"Hlavní architekt bude fungovat jako externista. Útvar hlavního architekta pro něj bude vykonávat servisní činnost a zajišťovat běžnou agendu. Tímto způsobem si slibujeme, že najdeme člověka, který bude dostatečnou osobností ve svém oboru," věří náměstkyně primátora Ivana Popelová (HOPB).
Podle opozičního zastupitele Vladimíra Brůhy (ODS) je velmi důležité, aby byla v takové pozici skutečně uznávaná osobnost ve svém oboru. Architekt by podle něj měl fungovat jako důležitý arbitr, který ovlivní rozvoj a další směřování města. "Ani mně se nelíbí, jak se Budějovice nahodile rozvíjejí, nejsem si ovšem jist, zda to dokáže externí pracovník ovlivnit," dodal zastupitel.
"Bude záležet, nakolik budou právě politici architektovi naslouchat. Musí tam být důvěra. Je jasné, že se nikdy nezavděčíte stu tisícům obyvatel. Měl by tu však být někdo, kdo dokáže s lidmi i zástupci radnice moderovat diskusi o rozvoji Budějovic. Pak je jedno, jestli se bude hovořit o stavbě za 400 tisíc, nebo 400 milionů," domnívá se Mirek Vodák, architekt, který spoluvytváří blog CBArchitektura.cz.
Zdroj: http://budejovice.idnes.cz/budejovicka-radnice-hleda-architekta-dv8-/budejovice-zpravy.aspx?c=A130724_092601_budejovice-zpravy_sou

V této souvislosti je pozoruhodné, jakým způsobem proběhlo hned první hlasování zastupitelstva, kde došlo ke střetu dvou odlišných názorů na veřejný prostor. 19.2. byla předložena žádost o změnu územního plánu v lokalite Háječek. Důvodem byla faktická legalizace stavby mateřské školky, která bohužel stojí na pozemku, jenž takové využití nedovoluje. Jak k tomu došlo, je dlouhodobá záležitost několika chybných rozhodnutí z minulosti, které byly zaprvé na hranici porušení stavebního zákona / změna využití stavby bez ohledu na to, zda to UP dovoluje / a zadruhé proměnily kdysi nejkrásnější anglický novoromantický park ve městě na zapomenuté místo, kde se vyskytuje víc havranů než lidí a které lze oživit pouze několikrát za rok promítáním zdarma. V tomto kontextu proběhla i ideová architektonická soutěž s jednoznačným závěrem a doporučením odstranit současné stavby a navrátit místu původní charakter. A jakým způsobem tedy dopadlo hlasování zastupitelstva, které si mohlo vybrat mezi názorem Správy domů a Útvarem hlavního architekta, který vydal zamítavé stanovisko, protože toto rozhodnutí znamená faktickou likvidaci všech snah o  revitalizaci parku?

31 pro, 1 proti, 6 se zdrželo a zbytek nepřítomen. Vypadá to, že pan architekt Němec má důvěru pouze u jednoho jediného zastupitele KSČM,  což jsou podmínky, za kterých se jeho práce nedá vykonávat a nedává smysl. Pokud bych se vrátil na začátek, tak nedůvěra je hlavní důvod, proč trval konkurz tři roky ...

Text / Mirek Vodák 

PS. Ve skutečnosti na tom, co je nakresleno v územním plánu, až tak moc nezáleží a celá situace s Háječkem je absurdní právnické a dotační divadlo pro soukromou firmu, které nemá s územním plánováním nic společného. České Budějovice totiž nemají žádný strategický plán a bez něj je ten územní bezcennou omalovánkou.

2 komentáře:

  1. Přesně. Chtělo by to nějakého vizionáře, který bude mít ale slovo a ne že něco navrhne a beztak se to nakonec udělá jinak. Českých Budějovicím chybí nějaká koncepce, výhled na 50let, ... Příjde mi, že se město vyvíjí značně chaoticky a to vesměs na přání toho či onoho. Aby se mohl postavit bytový komplex udělá se na hlavním tahu křižovatka, aby se mohlo zastavět uzemí, udělá se kruhový objezd kousek od jiného, ...

    Podle mě je hlavním problémem nekoncepce komunikačních tras v ČB. Ať už pro auta, nebo kolaře či chodce. Háječek by byl jistě obsazen lidmi, pokud by vznikl most z ostrova u plovárny, ...

    Mohl by mě někdo fundovaný vyvést z mého omylu, nebo si myslím následující dobře? Proč se například stavěl nový Dlouhý most v šíři 3 pruhy, když Husova ulice a následně u výstaviště jsou v šíři 4 pruhy? Proč Husova ulice nepokračuje mimoúřovňovou křižovatkou dále, ale nyní se bude investovat do úpravy ve stylu Mánesova x Lidická? Proč je světelná křižovatka u Bauhausu, když tam nyní vede silnice z již dávno vybudovaného kruhového objezdu? Proč musel mít bytový komplex místo Sodovkárny svou křižovatku? Proč se proboha nesoustředí všechna sportoviště někde za městem s dostatkem parkovacích míst (baví mě parkoviště v USA u sportovišť), ale musíme řešit kolaps při fotbale, hokeji, volejbale, ... atd. atd. atd. Takových věcí je v ČB tolik, že mi to hlava nebere.

    Zajímalo by mě, jestli nyní, když budou kasárna v Žižkově ulici města, někoho napadlo, tam přesunout veškeré úřady. Autobusové nádraží blízko, vlakové blízko, dle mě by se tam dalo i udělat dostatek parkovacích míst pro veřejnost, když si pojedou něco vyřídit, ... Kanceláře by mohli být o něco důstojnější než jsou nyní pod střechou radnice o rozměru většího WC s nemožností si v létě otevřít střešní okno, protože by rázem byla místnost plná obecních včeliček.

    PS: taky nedokážu pochopit, proč se plánuje obchvat Lišova v šíři 2 pruhy, když se napojuje na silnici o šířce 4 pruhy. Proč neudělat poloviční profil a nejezdit jenom po něm? Ano bude to dražší, to chápu, ale okolik? Za jak dlouho se bude v jiných cenách rozšiřovat?

    OdpovědětSmazat
  2. Na uvedené dotrazy je jednoduchá odpověd
    1. neodbornost odboru územního plánování (zaměstnaci vykonávají pouze pořizovatelskou činnost, koncepční materiáli zde nevznikají)
    2. zastupitelstvo město, rada města nemají snahu o změnu funguvání města - úředníků ve smyslu územního plánování (koncepční myšlení namísto stávajícího nekoncepčního)
    3. město preferuje nekvalitně zpracovávané dokumenty (ve výběrových řízeních pořáda jako jediné kritérium funguje cena, nikoliv požadavek na kvalitu)
    4. město rezignovalo na městotvornou činnost a namísto toho ustupuje pro město nevýhodnému tlaku developerů
    5. výběrem hlavního architekta a pojetím fungování odboru hlavního architekta na zlepšení situace opět rezignovalo

    OdpovědětSmazat