14. 8. 2014

Problém je příležitost / Otevřený dopis zastupitelům

V poslední době se na nás obrátilo několik současných a možná i budoucích zastupitelů Českých Budějovic z různých politických stran a uskupení. Vedli jsme osobní a velmi zajímavé rozhovory, které se týkaly architektury veřejných staveb a veřejného prostoru. 

Protože náš projekt primárně (vyjímky se týkají konkrétních případů) nerozlišuje politickou orientaci, rozhodli jsme se veřejně připomenout několik témat, o kterých si myslíme, že by se mohly objevit ve volebních programech. Nově zvolené zastupitelstvo by jim mělo věnovat zvýšenou pozornost, protože mohou výrazným způsobem ovlivnit fungování a tvář města, které tvoří životní prostor pro sto tisíc lidí.
 

CO VLASTNĚ CHCETE?


 
 
Základní otázkou je, zda v Českých Budějovicích chceme stavět kvalitní současnou architekturu. Pokud ano, stačí nám k tomu dobré zadání ze strany města a transparentní výběr špičkových architektů.
 
Od samého začátku máme v záhlaví blogu CBArchitektura předchozí větu, která popisuje podstatu procesu, který by standardně měl vést ke vzniku dobré stavby, dobrého veřejného prostoru a dobrého města a to v kontextu situace, ve které se naše společnost nachází. Jsou i další cesty, jak se dostat k podobnému výsledku, ty jsou ovšem založeny na jiném způsobu rozhodování, rozdělení pravomocí a odpovědnosti.

Sestavit dobré zadání vyžaduje hodně času, hodně analýz, hodně spolupráce a hodně diskuse o tom, čeho chceme dosáhnout. Nemluvíme tu pouze o vzhledu domu, materiálech nebo konstrukci, ale o širších vztazích architektury, které se týkají sociologie, ekonomie nebo ekologie. Najít dobrého architekta je mnohem jednodušší. Pokud zapomenete ne výběrové řízení o nejnižší cenu práce, ale sestavíte konkrétní kritéria a odbornou nezávislou porotu, pak se kvalita projektanta nebo projektu prosazuje prakticky automaticky.


Strategický plán města

Strategie je stanovení konkrétního cíle a cesty, která vede k jeho dosažení. Každý úspěšný projekt má svoji strategii, kde je definován cíl, nástroj, odpovědnost a termíny. Strategický plán je podkladem pro územní plán a navzájem se ovlivňují. Územní plán je nástroj pro naplnění strategie. Bez strategického plánování nemůže fungovat územní plánování.

Problém: Českým Budějovicím dlouhodobě chybí kvalitně zpracovaný strategický plán, který by odpověděl na základní otázku, jaké město vlastně chceme, co jsou naše priority a jak jich dosáhnout. Tento plán se netýká pouze architektury, ale prakticky všech oblastí, které s životem ve městě souvisí.

Příležitost: Budějovice mají několik silných stránek, na kterých lze postavit úspěšnou strategii. Jde pouze o to, abychom se domluvili, co má a co nemá smysl podporovat. Taková diskuse není lehká, zabere relativně hodně času a bude stát relativně hodně peněz. Není otázkou, jestli se má vést, ale kdy a kdo začne.


Územní plán města
 
Územní plán každého města reaguje na jasně dané limity území a pracuje se strategií jeho dalšího rozvoje. Kromě zákonného minima vyhlášek a paragrafů je jeho podstatnou částí koncept, kvůli kterému vznikl. Nejde pouze o to, zda je (nebo není) něco v rozporu se zákonem, ale zda to naplňuje vizi, kterou od územního plánování očekáváme. Rozvoj města nemusí nutně znamenat rozšiřování jeho zastavěné plochy, naopak může být efektivní "růst dovnitř".

Problém: Územní plánování v Českých Budějovicích v posledních letech rezignovalo na koncepční práci. Problémy, se kterými se naše město potýká, jsou logickým důsledkem dlouhodobého ignorování základních tezí schváleného územního plánu. Buď je tedy špatný nástroj nebo jeho uživatel.

Příležitost: Během několika let by Budějovice měly v architektonické soutěži dostat nový uzemní plán. Průběžně zpracované analýzy toho, v jakém stavu se město nachází, budou jeho základním podkladem. Kromě toho vám prakticky okamžitě mohou pomoci při rozhodování, do čeho efektivně investovat.


Regulační plán města

V regulačním plánu města vzniká podstata jeho struktury. Definuje ulice, bloky, náměstí. Jde o měřítko a charakter, který utváří jednotlivé městské čtvrti, nikoliv o funkční zónování. Regulační plán není a nemá být jednostranná restrikce. Jde o dohodu, ve které se prolínají odlišné zájmy několika stran: města, developera, investora, majitele a občana. Tato dohoda může být výhodná pro většinu a tato dohoda může vzniknout pouze veřejnou diskusí. 

Problém: Absence srozumitelných a vymahatelných regulačních plánů a stavebních předpisů, vede k prosazování řady individuálnách projektů bez kontextu, což poškozuje podstatu a charakter města. V okamžiku, kdy není regulační plán/dohoda, jedna ze stran si prosadí řešení, které je výhodné pouze pro ni.

Příležitost: Město tvoří především soukromé projekty, které mají ovšem zásadní dopad na veřejný prostor a vyvolané veřejné investice. Proto je výhodné je koordinovat. Takzvaný win-win efekt je takové řešení problému, kdy zisk z dohody přesahuje uspokojení potřeb zúčastněných stran.


Cena a hodnota architektury

Cena a hodnota jsou dvě odlišné věci. Cenu zpravidla zaplatíte ihned, hodnotu využíváte a vytváříte desítky let. Cena architektury je tedy taková, v jakém časovém horizontu ji počítáte. Hodnota veřejného prostoru a kvalita veřejných staveb je od samotného vzniku městské struktury důležitá pro jakýkoliv společenský systém. V případě demokracie se, mimojiné, jedná o místo setkávání a výměny informací, což je podstatný faktor, který určuje míru prosperity města.

Problém: Upřednostňování co možná nejnižší ceny stavby nebo projektu, bez ohledu na poměr cena/výkon nevede ke vzniku architektury, která vytváří hodnotu. Kvantita a kvalita jsou dvě odlišné věci a je důležité je posuzovat v kontextu toho, čemu mají sloužit, tedy účelu a důvodu stavby.

Příležitost: Lidé vám odpustí drahý dům, ale ne blbý dům. Pokud chcete šetřit a máte k tomu důvod, pak udělejte menší dům, nikoliv levnější. Věřte tomu, že lidé v Budějovicích mají rádi krásné domy a hezký veřejný prostor. Pokud tomu nevěříte, pak je diskuse o architektuře zbytečná.


Výběrová řízení na stavbu města

Ve výběrovém řízení by mělo jít o hodnocení toho, zda projektant (respektive projekt) dokáže naplnit kritéria zadání.  Mělo by jít o poměr nabízené ceny a kvality, naprosto stejný jako při koupi obyčejných věcí každodenní spotřeby. Architektura ovšem není výrobek, ani spotřební zboží. Architektonická soutěž jako jediná nabízí hodnocení konkrétního projektu podle kritérií, která jsou pro zadavatele důležitá.

Problém: Drtivá většina výběrových řízení neobsahuje žádná kvalitativní kritéria. Nastává absurdní situace, kdy se šetří několik tisíc na projektu a realizace se následně prodražuje o miliony nebo neodpovídá zadání. Nejedná se pouze o problém města, ale i kraje (například nemocnice) a státu (například univerzita).

Příležitost: V poslední době počet soutěží v Budějovicích roste. Základním předpokladem úspěšné soutěže je kvalita zadání a kvalita poroty. Veřejná prezentace dává možnost diskuse před tím, než je vypracován projekt pro stavební povolení. Soutěž zároveň slouží propagaci architektury z veřejných rozpočtů.


Rozhodování o stavbě města

Stavba města je kontinuální a nikdy nekončící proces. Každý rok se z rozpočtu města, kraje a státu staví řada veřejných staveb, což představuje větší či menší možnost, zlepšit současný stav. Nemyslíme si, že je nutné utrácet za investice více, ale stavět podstatně kvalitněji. Architektura by se měla přestat chápat jako něco hezkého navíc, ale jako inteligentní forma organizace prostoru, která významně ovlivňuje společnost.

Problém: České Budějovice mají minimum dlouhodobých investičních strategií, které by byly propojeny s urbanistickými nebo volumetrickými studiemi a připraveny čerpat dotace a granty na významnější městotvorné celky (náměstí, nábřeží, parky, rozvojová území, sportovní nebo kulturní stavby).

Příležitost: Bylo by dobré revidovat rozhodovací proces, který na magistrátu vede k zadávání veřejných zakázek, týkajících se stavby města. Jednotlivé odbory by měly definovat svoje kompetence, aby bylo jasné, kdo je za co zodpovědný a zda kvalifikace zaměstnanců odpovídá tomu, o čem rozhodují (veřejný prostor).


Kvalita veřejného prostoru

Kvalitní veřejný prostor dnes nevzniká náhodou, ale je výsledkem systematického projektování. Je tedy důležité, kdo ho navrhuje a je zde nutná koordinace mezi jednotlivými aktéry, kteří do veřejného prostoru vstupují. Nejvýznamnější veřejené prostory města denně užívají desetitisíce lidí a je poměrně překvapivé, v jak špatném se často nacházejí stavu. Pochopení funkce a hierarchie veřejného prostoru zjednodušuje rozhodování o efektivitě investic podle jeho významu.

Problém: České Budějovice nemají žadný fungující nástroj nebo odbor, který by se veřejnému prostoru věnoval ve všech jeho souvislostech. Dlouhodobě je upřednostňováno technické řešení, což nepřináší veřejnému prostoru  žádnou další přidanou hodnotu.

Příležitost: Zřízení odboru, který má na starosti koncepci a údržbu veřejného prostoru. Tato "kancelář" zastupuje zájem správy města na kvalitním veřejném prostoru. Strategie jednoduchosti a realizovatelnosti často nepotřebuje nijak velké investice, někdy stačí prostě uklidit.


Veřejná diskuse o stavbě města

Česká společnost má za sebou čtyřicet let v totalitním režimu, který v mnoha ohledech zásadním způsobem poškodil její fungování a hodnoty. Vývoj našich měst v tomto období byl reálným odrazem nastaveného systému. Dvacet pět let demokracie mnohé změnilo, ale rozpaky nad současným stavem a rozvojem města jsou poměrně velké. Budějovice příští rok oslaví 750 let od svého založení, což je dobrá příležitost podívat se kromě minulosti i na budoucnost.

Problém: Zatím jsme si nevyříkali podstatné věci o tom, co vlastně chceme. 

Příležitost: Veřejná diskuse je pravděpodobně jediná možnost, jak se to dozvědět.




Mirek Vodák / CBArchitektura




PS. Tento text je stručné popsání naší zkušenosti, která vychází ze dvou a půl let kontinuální práce pro CBArchitektura a osobních setkání s lidmi, kteří stáli za vznikem vynikajících projektů u nás i v zahraničí, ať už šlo o architekty, developery, politiky, úředníky nebo občany.

Za uvedenou dobu jsme napsali několik desítek článků (MF Dnes, Deník, Lidové noviny), poskytli rozhovory pro odborná periodika a rozhlas (Architektura a stavitelství, Euro, Architekt, Bulletin ČKA, ERA 21, Radio Wave, Český Rozhlas). Zúčastnili jsme se několika oficiálních think tanků České komory architektů, prezentací Pecha Kucha Night, konference Creative Placemaking v Aspen Institut Prague nebo výstavy CzechScape v Galerii Jaroslava Fragnera. Na Fakultě architektury a umění v Liberci jsme konzultovali řadu semestrálních projektů. V Budějovicích spolupracujeme s Domem umění a podíleli jsme se na akcích jako Den architektury, Krajinské Korso, Budějovická cyklojízda nebo Budějovický Majáles. Více jak sto dvacet tisíc zobrazení článků na blogu, každodenní feedback na facebooku, který má kolem 1600 odběratelů a zhruba desetkrát větší maximální dosah u nejčtenějších příspěvků dává slušnou představu o tom, že téma, kterému se věnujeme, je poměrně zajímavé a společnost ho vnímá.

Navrhování architektury a urbanismu je vysoce profesionální práce s komplexním systémem informací. Cílem CBArchitektura není projektovat konkrétní stavby, ale propagovat současnou architekturu, popsat proces, který vede k jejímu vzniku, pokusit se vytvářet podmínky pro její realizaci a to vše s důrazem na budějovický region. Zřízení funkce hlavního architekta, počet architektonických soutěží, veřejné debaty a zájem některých zastupitelů ukazují, že vynaložený čas a energie má smysl.

2 komentáře:

  1. Jedna z nejzajímavejších otázek, kterou můžete v Budějovicích položit, se týká aut a stromů na hlavním náměstí. Je to nejčastější dotaz, který dostáváme i na přednáškách CBArchitektura. Naše odpověď je pokaždé stejná: Ano, je to možné. Jenomže architekti nejsou ti, kdo to mají rozhodnout. Podobných návrhů můžete dostat několik, každý z nich bude mít jiný koncept, svoje výhody a nevýhody. Ale pro správný výběr je důležité, aby si společnost vyříkala, co od nejvýznamnějšího veřejného prostoru města očekává.

    OdpovědětSmazat
  2. Znamená to, že architekt je prodejnou děvkou co udělá cokoli? To jdou a udělají projekt na každou blbost, kterou si investor vymyslí, když ho zaplatí?
    A jaký mají souvztažný vztah auta a stromy na náměstí? Předpokládám, že stromy tam byly jen určitou, celkem bezvýznamnou epochu kolem přelomu století, po které následovala současná podoba od Pavla Janáka. A to si opravdu myslíte, že ČB má kvalifikovaně na to revidovat dílo Pavla Janáka, které se zřejmě řadí mezi to nejlepší z moderní architektury co v ČB je? A to v situaci, jak proklamujete, kdy se moderní kvalitní architektura Českých Budějovic téměř nedotýká?
    Nebylo by vhodnější, pravdivěji a výhodnější zvýšit počet parkovacích míst na náměstí když jakoukoli denní či noční dobu tam stojí desítky až stovky aut nelegálně? A to za dohledu radních a při toleranci policie – přestože neplatí. Lze vyčíslit kolik náměstí vydělává a kolik by vydělávat mohlo, kdyby třeba i nelegálně parkující auta platili parkovné? A lze najít vztah užitku, kdy by náměstí bylo zaplněno auty, nebo bylo bez nich, nebo platí čím víc, tím lépe?

    OdpovědětSmazat