7. 9. 2015

Možnosti prostoru / Marcela Steinbachová, Barbora Škaloudová

Jako další v řadě architektonických výstav jsme se tentokrát rozhodli zaměřit především na naše nejmladší diváky, avšak celý projekt je koncipován tak, aby se stal přitažlivým rovněž pro „hravé“ dospělé. Oslovené autorky – architektka Marcela Steinbachová a lektorka Barbora Škaloudová připravily interaktivní výstavu, která představuje návštěvníkovi identické místnosti v různých architektonických souvislostech. Autorky zajímá, co vše ovlivňuje vnímání prostoru, ve kterém žijeme, a zaměřují se zde na základní elementy - jako je barva, světlo, geometrie, materiál, struktura…. Dotýkají se jak samotného zařizování místnosti, tak i toho, co není vidět a přesto je součástí architektury. Výstava nabízí návštěvníkům v jednotlivých pokojích řadu kreativních úkolů a nabízí možnost zažít prostory z pohledu architekta a zapojit svoji představivost i tvořivost.

Téma „architektura“ není v českobudějovickém Domě umění ničím novým, ať už se jedná o výstavy, projekty či bohatou edukační činnost. Právě v rámci našeho lektorského oddělení bychom rádi do budoucna právě téma architektury ještě více zintenzivněli, a tak i z tohoto pohledu lze brát tuto výstavu, za jistý odrazový můstek.

„Architektura“ je jedním ze zásadních pojmů v našem životě a její přiblížení, právě již „nejmenším“, velice důležitým momentem. Zprostředkovat architekturu dětem, znamená otevírat cestu k prožití prostoru. Učit děti dívat se a vnímat - kde žijeme, kde jsme, co je kolem nás, jakým způsobem v tom fungujeme, a jakým způsobem v tom všem člověk hraje roli. Vědomě ukázat dětem cestu, jak možno vnímat a ovlivňovat okolí. Je velkým předpokladem, že pokud se děti naučí pozorovat právě své okolí, budou všímavější i vůči jiným místům a citlivější i k neznámým, novým věcem.

Prostory jsou různé – rozlišné. Pokud se podaří u dětí vyvolat citlivost, budou schopny rozlišovat, respektive vnímat rozdíly. Nejedná se pouze o architekturu z pohledu stavění, ale jde také o prostor sociální a pociťovaný (úzkost, tma, rozlehlost….). Děti se však mohou seznámit i s tím, co na stavbách pozorovat, hledat - pojmenovávat rozdíly, soustředit se na detail a celek, či se zajímat o samotné ideje architektů. Dítě je s architekturou konfrontováno, jakmile se ocitne na tomto světě. Jak například uvádí ve své pozoruhodné knize Poetika prostoru Gaston Bachelard: „Prvním našim obydlím je kolébka, než jsme vrženi do světa…“

Žádné komentáře:

Okomentovat