19. 4. 2016

Jak lze ovlivňovat vznik kvalitního prostředí



Festival "Město lidem, lide městu", jehož část CBArchitektura spoluorganizuje s agenturou Freeproduction. Cílem je ukázat potenciál veřejného prostoru města / foto: Ondřej Brynych

Bulletin ČKA 1/16 - Rozvoj měst a obcí / https://www.cka.cz/cs/cka/cinnost-komory/bulletin-CKA

Proč jste se rozhodli založit spolek CBArchitektura?

CBArchitektura se zhruba čtyři roky věnuje diskusi o architektuře v Českých Budějovicích, s přesahem k obecným tématům veřejných staveb a veřejného prostoru. Chtěl bych zdůraznit, že jde spíše o náš občanský postoj k městu než přístup projektujících architektů. Prostě tu žijeme a máme pocit, že se velmi málo mluví o kvalitě prostředí, které nás obklopuje. Česká města diskusi o architektuře nutně potřebují a je skvělé, že podobné iniciativy fungují i jinde, mimo velká centra. Namátkou bych jmenoval Jablonec, Plzeň, Prachatice, Vimperk, Znojmo, Kolín, Litoměřice nebo Benešov.


Na vznik této iniciativy měl vliv i českobudějovický Dům umění.

Ano, spolek skutečně vzešel z lidí, kteří navštěvovali tehdejší Dům umění, dnes už Galerii současného umění a architektury, kterou vede Michal Škoda. Zdejší vynikající výstavy vyvolaly diskusi o rozpačitém dojmu z rozvoje města. Možnost tento proces ovlivňovat pak vedla k založení spolku. Naším cílem není projektovat, ale komunikovat s magistrátem s důrazem na proces, který by mohl vést právě ke vzniku kvalitní současné architektury.

Pořádáte hlavně přednášky. Co ještě?

Zpočátku jsme v podstatě začali spolupracovat s těmi, kteří už nějakou iniciativu vyvíjeli, a posunuli ji směrem k architektuře. Od menších projektů, jako byly večeře a pikniky ve veřejném prostoru nebo cyklojízdy, jsme se dostali ke spolupráci na přednáškách (Den architektury, Pecha Kucha) a městských slavnostech (Krajinské Korzo, Majáles). Často stačí věci pouze iniciovat a pak je nechat vyvíjet samostatně. Dnešní prioritou činnosti spolku je diskutovat a komunikovat.

Jak důležitost architektury vysvětlujete?

Snažíme se mluvit o architektuře jako o procesu, který začíná dávno předtím, než se začne stavět. Architektura se bohužel redukuje na samotnou stavbu a je vnímána jako něco navíc, co se týká pouze vzhledu a stojí zbytečně peníze. Chybí diskuse o základních otázkách, proč, co, jak a s kým chci stavět a co má být vlastně výsledkem. Zásadní chybou je říkat, že je to stavba, protože to má být prostředí.

Jakým způsobem upozorňujete na aktuální problémy?

Zpočátku to byly sociální sítě a články do novin. Musím přiznat, že poměrně kritické. Postupně jsme se dostali k přímým rozhovorům s politiky a zjistili jsme, že je pro ně zajímavé, když kromě problému navrhneme i řešení. Začali jsme tedy hledat pozitivní příklady a v současnosti dokážeme na většinu otázek odpovědět konkrétním projektem ze srovnatelných podmínek nebo případovou studií.

Jaké argumenty používáte pro obhajobu vzniku kvalitní architektury?

Snažíme se o stručnost, což samozřejmě vede ke zjednodušování a občas také k nepochopení. Všechno je závislé na konkrétních lidech. Vysvětlujeme hlavní teze Politiky architektury a stavební kultury ČR, téma kvality životního prostředí nebo zadávání veřejných zakázek. Město, mimo jiné i na základě naší argumentace, vypsalo několik architektonických soutěží a obnovilo Útvar hlavního architekta.

Jak funguje útvar hlavního architekta v Českých Budějovicích?

Je tu zatím pouze dva roky a nebylo lehké to prosadit. Budějovice tuto funkci neměly minimálně dvanáct let obsazenou, takže je logické, že opětovné vybudování struktury a hlavně důvěry bude zhruba stejnou dobu trvat. Nedělal bych si iluze o výrazných změnách v krátké době. Ale je to pozitivní krok, stejně jako zřízení komise Rady města pro architekturu a urbanismus.

Jste členem Rady města pro architekturu a urbanismus. Jaká témata zde prosazujete?

Osobně mě zajímá proces vzniku zadání stavby a forma výběrového řízení. Je překvapující, kolik významných veřejných zakázek se zadá projektantům, kteří vyhrají nejnižší nabídnutou cenou a na které nenajdete žádné reference. Město tak nemá moc velkou kontrolu nad konkrétním výsledkem ani cenou stavby. Je to velký rozdíl proti tomu, co zde od revoluce vzniklo z architektonických soutěží.

Jaký postup při zadávání veřejných zakázek byste navrhoval?

Existuje několik možností. U velkých projektů je to otevřená architektonická soutěž nebo soutěžní dialog, kde můžete hodnotit poměr ceny a kvality konkrétních návrhů. U menších zakázek je pak možnost oslovit několik ateliérů k podání nabídky nebo studií přímo. To všechno zákony umožňují a je naprosto nutné toho využívat.

Jak magistrát reaguje na doporučení změny v typu výběrových řízení?

Jde pouze o to, být připravený na obhajobu takového postupu. Pokud MMR v Politice architektury a stavební kultury píše o významu architektury pro společnost a přímo říká, že odpovědnost za celý proces jde za státní správou a samosprávou, pak toho těžko dosáhnete nejnižší projektovou cenou, což tento dokument také nedoporučuje. Takže jde pouze o jeho naplňování.

Co aktuálně ve spolku připravujete?

Připravujeme průvodce po současné jihočeské a hornorakouské architektuře veřejných staveb. Mělo by jít o konkrétní příklady dobré praxe, kde bude například forma zadání nebocena stavby. Cílem průvodce není to, aby ho někdo pouze četl, ale aby se jel podívat a pokud možno přímo mluvil s lidmi, kteří za těmi projekty stojí.

Markéta Pražanová





1 komentář:

  1. rychlejší a spolehlivá půjčka nabídka
    informace: lopezanna475@gmail.com
    Já mít kapitál, který bude použit k poskytování zvláštních půjček
    krátkodobé a dlouhodobé rozmezí od 5000 Česká koruna á 10 000.000Česká koruna,-Kč každému
    vážně chtějí tuto půjčku. 3 % úrok.
    Kontaktujte mě na můj email pro více informací
    informace: lopezanna475@gmail.com

    OdpovědětVymazat