Mateřská škola v Hradební ulici / Barbora Jandová

 ANOTACE

Před několika lety navrhla ing. arch. Kateřina Richtrová v rámci svého diplomního projektu na liberecké fakultě umění a architektury do proluky v Hradební ulici bytový dům. Loňského roku vzniklo na liberecké fakultě zadání na stejné místo, ale s jinou náplní. Tou byla mateřská školka. Toto téma zpracovalo několik studentů jako bakalářskou práci pod vedením pedagogů ing. arch. akad. arch. Jana Hendrycha a ing. arch. Jiřího Janďourka. Prvním prezentovaným návrhem je práce Barbory Jandové.

Kasárna Čtyři Dvory - Území s nejvyšší mírou městské regulace

V souvislosti s výstavbou nového parku v bývalých čtyřdvorských kasárnách a převodem části kasáren Jana Žižky do vlastnictví města, probleskne čas od času v médiích informace o zářné budoucnosti celého areálu čtyřdvorských kasáren. Já jsem k současnému postupu města značně skeptický. Obzvláště v poslední době, po zkušenosti s několika architektonickými soutěžemi, které se zabývaly hodně podobným tématem, jako je území bývalých kasáren ve Čtyrech Dvorech. 

http://www.cka.cc/souteze/vysledky/spitalsky-vrch-a-kasarna-zlaty-vrch-v-chebu

http://www.cka.cc/souteze/vysledky/kasarna-jicin

http://www.cka.cc/souteze/vysledky/decin-2013-revitalizace-podmokel

http://www.cka.cc/souteze/vysledky/uzemni-rozvoj-starych-kyji-potencialni-nove-lokalni-centrum-mc-praha-14

a nakonec soutěž čekající na zasedání poroty: http://www.cka.cc/souteze/souteze_ukoncene/revitalizace-uzemi-perla-01-v-usti-nad-orlici

Je dobré si v rychlosti připomenout, o jakých záměrech se v souvislosti s tímto cenným městským brownfieldem mluvilo: 

po revoluci odchází armáda a vznikají z popudu města první architektonické studie na zástavbu území / Architekti Hrůša s Pelčákem vítězí v soutěži na nový územní plán s koncepcí zelených klínů, které vnikají do města / Schválený územní plán od stejných autorů již počítá se zástavbou tohoto území a požaduje zpracování regulačního plánu před jakýmkoliv záměrem / pozemky má v nájmu developer a před ekonomickou krizí plánuje čtvrť pro cca. 6000 obyvatel / pouze v plánech je již minimálně 20 let dopravní propojení sídliště Máj a Vltava / Sdružení přátel hudby u radních nepochodí se záměrem postavit koncertní sál na Mariánském náměstí. Jan Kaplický navrhuje rejnoka do prostoru bývalých kasáren / město kvůli rejnokovi mění územní plán / Jaroslav Pouzar staví na okraji kasáren zimní stadion / město odstupuje od nájemní smlouvy s developerem, výsledkem spolupráce je pouze vyčištění území a následná demolice většiny budov, které díky zanedbané údržbě zchátraly / město vypisuje architektonickou soutěž na park, který je v současnosti v realizaci / město od developera přebírá projekt Základní technické vybavenosti (technická a dopravní infrastruktura), který je v současnosti v realizaci / město chce získat peníze na stavbu Centra halových sportů z prodeje pozemků v bývalých kasárnách /  vážně se uvažuje o přesunu projektu Centra halových sportů do bývalých kasáren / přestože je projekt CHS zastaven, město zřejmě nehodlá s prodejem pozemků otálet

Bilbao efekt - MF Dnes

V souvislosti s chystanou stavbou Kulturního a kongresového centra Antonína Dvořáka (Rejnok) bych si dovolil zpochybnit názor, že samotná architektura domu zajistí jeho fungování takovým způsobem, aby byl pro naše město skutečným přínosem ve všech souvislostech, ve kterých podobné projekty fungují v zahraničí. Podle dostupných informací a dosavadního průběhu si dovolím tvrdit, že pokud se výrazně nezmění přístup města a investora, tak projekt Rejnoka nebude úspešný, protože mu chybí tři základní věci. Nástroj, produkt a místo. 

Pro srovnání uvedu příklad Guggenheimova muzea v Bilbau. Nikoliv proto, že by byl nejlepší, ale protože výraz „Bilbao efekt“, a s ním spojené očekávání, se mezi laickou veřejností objevuje poměrně často. Mylně se pak interpretuje tak, že souvisí pouze se vzhledem stavby. Na první pohled je zřejmé, že finanční, urbanistické i společenské souvislosti jsou jiné, přesto lze najít paralelu, která ukazuje na pravděpodobně chybný koncept celého záměru v Budějovicích.
 

Revitalizace centra města Planá nad Lužnicí

Jednokolová veřejná projektová architektonická soutěž

Předmětem soutěže bylo zpracování architektonického návrhu úprav centrálního veřejného prostoru města Planá nad Lužnicí, zejména architektonického a dopravního řešení, návrhu mobiliáře a sadovnických úprav / Termín konání soutěže: 11. 11. 2013 – 15. 1. 2014/ Počet odevzdaných návrhů: 18

Porota: Jiří Šimánek, Jiří Rangl, Miroslav Vodák, Martin Kraus, Ivan Lejčar; náhradníci: Zdeněk Žalud, Stanislav Vyhnal, Dagmar Buzu / 1. cena: Ing. arch. Jan Psota - Studio P, Atelier Vltava s.r.o. - Ing. arch. Zbyněk Buchta, Ing. arch. Tomáš Bezchleba, Bc. Iveta Horáková, Bc. Jan Augustin, MscArch. Almudena Rodriguéz

Spolkový dům Slavonice

Spolkový dům Slavonice / ov – architekti / Na stopě středověké hradby, na půdoryse původního německého spolkového domu navrhnout nový spolkový dům. Jasný kompaktní tvar, provoz šetrný k energiím. Odhalené obvodové zdivo ukazuje příběh domu ve 20. století. Je svědkem uplynulé doby, současným sgrafitem.