12. 7. 2017

Jak porozumět architektuře

Občas se nás lidé ptají, jak poznají dobrou architekturu, když ji třeba až tak nerozumí. Jedno z možných kritérií je, že o dobrých domech se dobře píše. Nefunguje to vždy a všude, ale pro laika to může být jisté vodítko. V textu jdou popsat kvality projektu a v rozhovoru s architekty způsob jejich uvažování. Tak jde porozumět architektuře.

Komunitní centrum Máj je, společně s parkem 4 Dvory, pravděpodobně nejpublikovanější budějovickou stavbou od roku 2000. Aktuálně se o něm můžete dočíst v magazínu PRO PAMÁTKY, je také ve starších číslech Art+Antiques, ERA21 a najdete ho i v ročence Česká architektura 2014-15. To všechno jsou seriozní respektované zdroje informací, které mají redakční rady nebo jiný způsob selekce projektů.

Stavba od architektů z ateliéru SLLA byla prezentován také na portálu Archdaily a na PechaKucha Night. Na Slovensku získala nejvyšší ocenění za architekturu CE.ZA.AR a také nominaci na evropskou cenu EU Prize for Contemporary Architecture - Mies van der Rohe Award. U nás je aktuálně v užším výběru na Českou cenu za architekturu.

Jako jedna z mála veřejných staveb bylo centrum zadáno formou architektonické soutěže. Přestože se tu od revoluce jenom do větších a významnějších veřejných staveb investovalo kolem 4 miliard, soutěžní projekty představují asi osminu této částky. Je to 5 staveb za 25 let a je to velká škoda, protože ten zbytek představuje promarněnou příležitost. Stavby, o kterých se nepíše, které nestojí ani za komentář, ani za ocenění. Stavby, zadané formou nejnižší ceny za projekt, které představují průměrnou architekturu od průměrných architektů. Stavby, které často stály mohem víc, než ty soutěžní. Je to několik stovek milionů proinvestovaných na univerzitě, v areálu nemocnice, na letišti a výstavišti, jsou to lávky a mosty, jihočeské muzeum, fotbalový a hokejový stadion a další.

V tuto chvíli se v Českých Budějovicích připravuje několik dalších projektů financovaných městem, krajem a státem, které by mohly být skvělou evropskou architekturou. Velmi pravděpodobně nebudou, protože stejný postup jako v minulosti povede ke stejnému výsledku v budoucnosti. Vznikne průměrná budějovická architektura okresního formátu. Kromě dostavby knihovny, což je investice kraje, se totiž žádná další nesoutěží. Nejlepší architekti z Česka i zahraničí tak nedostanou ani nejmenší šanci konkurovat kvalitou svého konceptu a nebude tu žádná odborná porota, která by návrhy mohla hodnotit a doporučit tak (při vší úctě většinou laické) politické reprezentaci vhodné řešení. 

KC Máj a Park 4D jsou tak poslední soutěžní realizace. Jsou to už tři roky ... jenomže minimálně další tři roky se o žádné veřejné budějovické stavbě v architektonickém tisku nedočtete. Ten problém, pokud je to tedy problém, má jednoduché řešení. Jmenuje se Politika architektury ČR a je tam všechno. Schválila ji vláda a je pod ní podepsaný premiér. Je tam jasně daná odpovědnost státu a samosprávy za vznik kvalitního prostředí a nástroje, které k tomu vedou. Nic víc nikdo nechce. 

PS1. Je možné, že na kvalitu architektury máte jiné měřítko.
PS2. Není to o penězích. Je to o způsobu uvažování.
PS3. Zelená fasáda na KC neuschla, nikdo to nezapálil a nikoho tam nezabili. To byly tři hlavní obavy po jeho otevření. Btw přes 50 procent projektu zaplatila EU.

Žádné komentáře:

Okomentovat