27. 4. 2012

Územní plánování po česku II.

Tento příspěvek navazuje na http://cb-arch.blogspot.com/2012/04/uzemni-planovani-po-cesku.html

Města šetří na územních plánech / Lidové noviny 18/4/2012

Čtyřtisícové městečko Lišov na Českobudějovicku vypsalo soutěž na zpracování nového územního plánu a počítalo s tím, že z obecní kasy bude muset zaplatit minimálně 700 000 korun. Když se ale sešly nabídky, radní nevěřili svým očím. "Jedna architektonická kancelář nabídla za územní plán cenu 270 000, tedy třikrát méně, než byla naše představa o nejlevnější variantě," řekl LN starosta Lišova Jiří Švec. Zastupitelé se lekli, co za tak levnou nabídkou může ve skutečnosti stát. Proto si na vítěznou firmu vyžádali reference v Českých Budějovicích i u Jihočeského kraje a nechali odborníky posoudit, zda nabídka na zpracování územního plánu obsahuje všechny náležitosti, které by takový dokument měl obsahovat.

"A všechno bylo v pořádku, naopak jsme zjistili, že ta firma patří v oboru k nejrenomovanějším a má mnohaleté zkušenosti," uvedl starosta. A tak radnice zakázku přiklepla nejlevnější nabídce. ,,Nic jiného jsme ani udělat nemohli. Navíc nám v pokladně zbudou peníze na jiné věci," řekl Švec. Zatímco si ale lišovští radní pochvalují, jak funguje konkurence mezi zpracovateli územních plánů, mezi architekty zuří nepsaná válka.
 ­
Jedni architekti obviňují druhé, že jejich dumpingové ceny projektů vedou k ničení krajiny 

Důvod je jednoduchý. Jedni architekti obviňují druhé; že jejich nabídkové ceny jsou dumpingové, ale především takové, že už za ně není možné územní plán zpracovat kvalitně. Podle orientační tabulky pracnosti a minimálních cen územních plánů, sestavené Českou komorou architektů, by například cena za územní plán města velikosti Lišova neměla být nižší než milion korun. Ve skutečnosti je pětinová.

A radnic, kterým se v poslední době daří vysoutěžit zakázky na územní plány za zlomek původně očekávané částky, rapidně příbývá. "Takových měst a obcí dnes evidujeme v republice desítky, možná stovky. To znamená nejen degradaci oboru územního plánování jako takového, ale i hrozbu totální devastace české krajiny," řekl LN člen rady Asociace pro Urbanismus a územní plánování Milan Košař. Dumpingové ceny nejsou podle něj dlouhodobě udržitelné a mohou vést k rapidnímu snížení kvality územních plánů.

Moc nad městem a provize od developerů

Jenže jak mohou vlastně architekti na podhodnocené zakázce vydělat? Podle Košaře může u některých zakázek být podezření, že architekt sice nic nevydělá, ovšem prostřednictvím územního plánu získá takzvaně moc nad městem a dohodne se na provizích s developery. "To je ale jen jeden z možných důvodů. Každopádně šetření na územních plánech, které určují rozvoj města na desítky let dopředu, se nemusí vyplatit. Pak vidíme v okolí velkých aglomerací podobné pásové opary, nevzhledná satelitní městečka, jako má kolem sebe Praha," tvrdí Košař. 

Podle něj by radnice měly vypisovat spíše ideové soutěže, z nichž se vyberou architektonicky nejlepší návrhy, a teprve pořadí mezi nimi určí cena. S tímto názorem přítom souhlasí i architekt Jiří Brůha, jehož atelier zvítězil v soutěži na územní plan v Lišově. "Jenže zatím je bohužel určujícím kritériem nejlevnější nabídka a my se tomu musíme přizpůsobit," řekl LN Brůha. Ale vyvrací, že by nedokázal za 270 000 zpracovat Lišovu kvalitní územní plán, stejně jako odmítá jakékoliv spojení s developery.

Řízená ztráta

,,Jsou určité podmínky, které zakázky musí splnit, nelze je obejít, navíc rozhodující slovo v nějakých developerských plánech nemá architekt, ale zastupitelstvo města. Ovšem počítáme s tím, že v tomhle případě skončí naše práce takzvanou řízenou ztrátou," uvedl Brůha. A proč se tedy rozhodl dobrovolně prodělat? "Každý vám potvrdí, že zakázek pro architekty ubylo v poslední době o 50 procent. Já bych dnešní situaci určitě nenazval válkou mezi architekty, je to prostě boj o zakázky," řekl Brůha. Řada architektonických kanceláří podle něj stojí před otázkou, zda firmu zavřít, nebo po určitou dobu pracovat bez zisku nebo s mírnou ztrátou a čekat na lepší časy. A radnice na tom vydělávají. 

Podhodnocování zakázek na územní plány jako třeba v Lišově, není jediným problémem projektů. I když je totiž územní plán zpracován kvalitně, komunální politici s ním často zacházejí nikoliv jako s nedotknutelnou "ústavou" rozvoje města, ale jako s cárem papíru.

Text / Marek Kerles, Lidové noviny 18/4/2012

2 komentáře:

  1. Kopie jednoho ze zajímavých kometářů z minulého textu:

    To, že má projektant původní územní plán uložený v počítači, neznamená v žádném případě méně práce s vyhotovením nového. Oba projektanti, jak původního územního plánu, tak i nový, musí zpracovat průzkumy, tj. „vyrazit“ do terénu na místní šetření. Pokud má obec k dispozici i digitální podobu původního územního plánu (dgn, dwg, shp, mxd) předá ji i novému projektantovi, případně si tuto digitální podobu může vyžádat u původního projektanta (přece si ji obec zaplatila). Pokud je původní územní plán zpracován nad analogovou katastrální mapou a v území je již digitální katastrální mapa, oba projektanti musí původní územní plán překreslit na tuto digitální mapu. Pokud není původní územní plán již k dispozici v digitální podobě, oba projektanti musí tištěnou verzi územního plánu digitalizovat („vybarvit“ katastrální mapu). Projektant nového územního plánu samozřejmě nebude překreslovat celý původní územní plán, vždy využije jen jeho část, ať už v minimálním rozsahu nebo v rozsahu větším. Jen poznámka na okraj, takováto digitalizace územního plánu u malé obce zabere cca 3 dny, u města do 10 tisíc obyvatel cca 7 dnů. Při hodinové sazbě 429 Kč (údaj převzat od asociace pro urbanismus a územní plánování) a pracovní době 8,5 hodiny, projektant mající digitální podobu územního plánu, ušetří u takovéhoto města cca 59,5 hodiny, tj. 25 526 Kč. Při ceně 1 721 491 Kč (cena dle asociace pro urbanismus a územní plánování) za takovýto územní plán je pak tato úspora zcela zanedbatelná. Je to tedy důvod dát 4krát nižší cenu než je výše uvedená cena minimální? NIKOLIV!

    OdpovědětSmazat
  2. A jeden aktuální článek z IDNES / Tajemství modrých desek: 200 kostlivců na pražském magistrátu

    Na pražském magistrátu přišli na desítky podezřelých změn územního plánu, které se schvalovaly za éry bývalého primátora Pavla Béma. Od roku 2005 se na magistrátu schválilo až 200 klientelistických změn, které měly vyhovět vybraným developerům či realitním magnátům, odhadují úředníci, kteří nyní starý systém prověřují.

    Některé změny územního plánu vycházely vstříc vybraným podnikatelům, ačkoli s nimi nesouhlasili příslušní úředníci, nebo dokonce magistrátní odbory.

    Vybraným byznysmenům se pak díky těmto protekčním zásahům dařilo mnohonásobně zhodnotit své investice, protože před změnou v územním plánu skoupili v Praze výhodně hektary "nezajímavé" orné půdy. A ty se pak po změně územního plánu proměnily na "atraktivní" stavební pozemky. Vybraní investoři tak mohli zhodnotit svou investici do pozemků až o stovky milionů korun.

    http://zpravy.idnes.cz/klientelismus-s-pozemky-na-prazskem-magistratu-fug-/domaci.aspx?c=A120429_215417_domaci_brd

    OdpovědětSmazat