27. 7. 2012

Původní koncept Sídliště Máj / MgA. Pavel Horáček

Následující text je jednou z kapitol diplomové práce MgA. Pavla Horáčka s názvem "Manuál pro řešení problematiky panelové zástavby", zpracované na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, v magisterském programu Design, obor Design prostředí, pod vedením prof. Dr. Ing. arch. Bořka Šípka. Kapitola se na základě diskuze se spoluautorem sídliště Máj ing. arch. Václavem Štěpánem zabývá jeho původním konceptem a následnou proměnou a souvisejícími problémy. Ne za všechny totiž mohou architekti.





Případová studie: Sídliště Máj v Českých Budějovicích

Plánování panelového sídliště Máj v Českých Budějovicích bylo započato na přelomu 70. a 80. let jako odpověď na požadavek zvýšení ubytovacích kapacit rozrůstajícího se krajského města. Původní plán včetně návaznosti na širší urbální vztahy vypracovali vedoucí urbanistického střediska budějovického stavoprojektu Ing. arch. Jindřich Rybák a jeho zástupce Ing. arch. Václav Štěpán; návaznost na územní rozvoj byla důležitou součástí jejich projektu, na jehož základě vznikl územní plán Českých Budějovic platný až do r. 2000. Plán počítal s ulicí Milady Horákové (před r. 1989 Michaila Petroviče Ševčenka) jako se součástí navrhovaného městského okruhu. Je smutnou skutečností, že k dalšímu nezbytnému kroku při jeho realizaci - propojení ul.Strakonická a Milady Horákové, dochází až dnes, tedy se zpožděním více jak čtvrt století. Z důvodu protihlukových opatření měla být ul. M. Horákové vedena částečně v zářezu, k tomuto řešení však pro jeho nákladnost nikdy nedošlo. Z původního návrhu však zůstaly zachovány protihlukové sekce odlišující se od ostatní zástavby zejména vnitřím uspořádáním; na jedno poschodí jedné sekce připadaly pouze dva byty o neobvykle vysoké výměře v konfiguraci až 5+1, ve své době velmi nadstandardní řešení. A právě tato nadstandardní kvalita je vlastně začátkem konce snu o nejkrásnějším sídlišti republiky. Původní plán Ing. arch J. Rybáka a Ing. arch. V. Štěpána měl reálnou ambici se jím stát: výhodná poloha na západním okraji města v blízkosti lesů a rybníků, čtyř- až šestipatrové bloky, rozmístěné ve velkorysých rozestupech, doplněně několika dvanáctipatrovými věžovými solitéry, zeleň prostupující z okolní krajiny až do nitra sídliště.





 Pak však přišli ke slovu soudruzi na příslušných ministerstvech a všechno bylo jinak. V rétorice Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Ministerstva výstavby a techniky dominovaly v té době pojmy jako „zahušťování sídlišť“ a „ekonomizace výstavby“. Ing. arch. Václav Štěpán má dodnes v živé paměti přesná čísla z Tabulek technicko-hospodorářských ukazatelů (THU), jimiž Ing. František Blažek neúnavně argumentoval během jejich častých schůzek na Ministerstvu výstavby a techniky a drtil tak jejich architektonické vize. Že nešlo o přátelské rozhovory u kávy je, předpokládám, zřejmé.



Původní navrhované hmotové schéma.
Simulace zachycuje oslunění zástavby dne 21.3. v 7:00, 12:00 a 17:00



Původní projekt architektů J. Rybáka a V. Štěpána navrhoval hustotu cca 230 obyvatel na 1 ha; během následného zpracování dalšími útvary stavoprojekty, při tvorbě zpracování projektové dokumentace a dokonce i při samotné realizaci výstavby však prošel tolik zásadními úpravami, že se výsledná hustota vyšplhala až ke 500 obyvatelům/ha (!). Čtyř- až šestipatrové bloky byly kompletně nahrazeny osmiatrovými, 7 došlo ke změnám jejich konfigurace a řada bloků byla údajně dokonce doprojektována do volných proluk. 8



Současný stav.
Simulace zachycuje oslunění zástavby dne 21.3. v 7:00, 12:00 a 17:00

Důvody, proč Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a Ministerstvo výstavby a techniky tak sveřepě trvalo na takto nekompromisním zahuštění, byly následující: dodatečně bylo rozhodnuto, že sídliště pro zaměstance výstavby a provozu Jaderné elektrárny Temelín nebude postaveno jako samostatný projekt (nejspíše ve Vodňanech), jak se původně uvažovalo, ale že potřebné ubytovací kapacity budou realizovány v rámci sídliště Máj v Českých Budějovicích. Pro skomírající komunistické hospodářství již zkrátka neexistovala v té době jiná možnost, než podřídít veškeré aspekty výstavby jedinému kritériu, jímž byly stavební náklady v přepočtu na jednu ubytovanou osobu; součástí těchto nákladů byly i veškeré související investice, především pak infrastruktura. A protože výstavba sídliště Máj se z pohledu ministerských cifršpionů neúměrně prodražila již jen výstavbou nezbytných protihlukových sekcí podél ul. Mílady Horákové (resp. Michajla Petroviče Ševčenka), nařídili šetřit, kde se dalo. Z celkových nákladů tvořily samotné bytové jednotky méně jak polovinu a zahuštění sídliště bylo logicky nejjednoduším způsobem, jak danou situaci vyřešit.

Nezanedbatelnou roli zde také sehrála skutečnost, že obří státní stavební podniky, tzv. stavoprojekty, byly samy silně motivovány ke splnění požadavků výše uvedených ministerstvech, neboť byly odměňovány paušálně za celý projekt; nakopírování již zpracovaných podlaží neobnášelo mnoho práce navíc, čímž se snadno zvýšila jejich produktivita. Systém tedy neselhal jen ekonomicky, ale i způsobem, jakým motivoval své zaměstnance ke kvalitě odváděné práce.

-

7  ZDVIHAL, Vladimír. Na základě osobního rozhovoru v Českých Budějovicích, 2012.
8  ŠTĚPÁN, Václav. Na základě osobního rozhovoru v Českých Budějovicích, 2012.



PS: Postupně na blog přidáme další části diplomové práce, která odhaluje problémy a nastiňuje některé principy revitalizace panelových sídlišť. Výměna povrchů ve veřejném prostoru, nebo zateplení jednotlivých domů totiž není řešení.

3 komentáře:

  1. Škoda že se neuplatnilo třeba bydlení ve věžových domech. Následné zbourání "Prioru" ve prospěch zbudování "kravínů" situaci také příliš neprospělo. A tak i přes určitý potenciál sídliště Máj téměř nepůsobí jako městská čtvrť.

    OdpovědětSmazat
  2. Méně tradiční sídiště u Paříže:
    http://www.panoramio.com/photo/32747914

    OdpovědětSmazat
  3. Můj táta geometr Ing.Podroužek tehdy ten zahuštěnej Máj vyměřoval a chodil domů pěkně naštvanej. Kácely se pak stromy, které tam měly zůstat a vzpomínám si, že říkal, že tam původně měl být dokonce i velký kopec na sáňkování pro děti. Já jsem pak za pár let coby zaměstnanec Stavoprojektu kreslila v těch panelácích kanály a záchody. Nebavilo mne to....
    Hanka Doskočilová

    OdpovědětSmazat