Historické jádro: Analýza veřejného prostoru

Historické jádro Českých Budějovic je to nejcennější a nejstarší, co jsme po předcích v našem městě zdědili. Jednotlivé domy se měnily tak, jak se měnila doba a architektonické slohy a určitě se budou měnit nadále. Zato veřejný prostor je z velké části původním otiskem parcelare purkrabího Hirza z 13. století. Veřejným prostorem myslím ulice a náměstí, které jsou ve vlastnictví města (malé procento vlastní kraj a církev). Tento veřejný prostor má rozlohu 78 300 m2, což je pro představu asi 10 fotbalových hřišť a zaujímá 31% celkové rozlohy historické jádra, které je vymezené vodními toky a ulicí Jirsíkova.

Především kvůli tomuto veřejnému prostoru s jedním z největších čtvercových náměsti lemovaného podloubím a kvůli několika ikonickým domům k nám jezdí většina turistů. Za to vděčíme zřejmě právě Hirzovi a Přemyslu Otakaru II. Čím jsme tomuto prostoru přispěli my?

Především tím, že je dnes 30% tohoto vyjímečného prostoru věnováno komunikacím (v podstatě silnice) a 10% parkování. Celkem tedy automobily využívají 40% veřejného prostoru. 0% je věnováno veřejné dopravě. Dle statistik magistrátu je v historickém jádru 139 placených a 192 rezidentních parkovacích míst. Každý občan města má tedy k dispozici 0,0014 placeného parkovacího místa. Z historických fotografií můžeme vidět, že zatímco počet aut rapidně vzrostl, život na ulici i v okolních domech naopak upadl. Je to tedy v rozporu s rozšířeným klišé o tom, že bez parkujících aut v centru dojde k jeho umrtvení.

 

Komunikace v historickém jádru mají být svým charakterem určeny k dopravní obsluze, nikoliv k průjezdu a zkracování cesty. Z toho vyplývá, že celých 40% veřejného prostoru v historickém jádru jsme věnovali na obsluhu jednoho průměrného parkingu před supermarketem. Například obchodní dům Tesco má 590 parkovacích míst na ploše o velikosti hlavního budějovického náměstí, včetně komunikací. Sice to není dobrý příklad urbanistický, ale minimálně ekonomický ano. Město by se v souvislosti se současným stavem Senovážného a Marianského naměstí mělo seriozně zabývat myšlenkou na parkování mimo centrum a udělat analýzu na jejich cenu, potenciál a další urbanistické a ekonomické souvislosti.

Díky tomu zbývá na chodce jen nepatrně víc než polovina veřejného prostoru, tedy 56%. Odečteme li však centrální prostor hlavního náměstí a Piaristické náměstí, která dohromady tvoří 13% veřejného prostoru, získáváme poměr mezi automobily a chodci 1:1. Jedno parkovací místo má rozlohu 12,5 metru čtverečních a podle dostupných čísel na hlavním naměstí zaparkuje a zaplatí zhruba 450 aut denně. Auto nepředstavuje problém, dokud zcela neovládne ty nejlepší veřejné prostory a dokud vzniku silnic neobětujete ulici, která je základním urbanistickým  prvkem evropského města.

Na jednoho obyvatele Českých Budějovic připadá 0,83m2 veřejného prostoru v historickém jádru. Možná by bylo zajímavé udělat mezi obyvateli anketu, který konkrétní metr čtvereční byste si vybrali. Jestli ten s hezkou dlažbou, asfaltem, trávou, židličkou, nebo zaparkovaným automobilem ...

PS: Další informace najdete v článku Příčina a následek a 133 krát 133 metrů má naše náměstí

Text / Mirek Vodák, Tomáš Zdvihal