19. 7. 2012

České Budějovice / Jižní Čechy, průvodce olympia 1977

„Neznám druhého města v Čechách, které by tak překvapovalo jako Č. Budějovice...Jsou zcela svými, zcela originálními vzdor smíšenině historické a moderní, nemám pro ně zkrátka jiného jména, než že jsou Florencií mezi venkovskými českými městy. Ne pro půvab okolí, ne pro památky, ale pro jistou nepopíratelnou líbeznost svou...“

Mýlil se Neruda, když takto charakterizoval v minulém století Č. Budějovice způsobem jemu vlastním? Pojďme v odpověď po městě krok za krokem. A abychom získali celkový obraz města a okolí, začneme výstupem na 72m vysokou Černou věž 

Byla postavena při severovýchodním vyústění z náměstí vedle hlavního kostela. Stavěl ji v l. 1549-78 italský, v Č. Budějovicích usedlý stavitel Vincenc Fuggeral. Spodní patra jsou ještě poplatná gotickému slohu (hrotitá okna). Věž stojí na dubových pilotech. Nad pátým poschodím ji obepíná ochoz, jehož toskánské sloupy podpírají třídílnou renesanční báň. Věž měla též strážní charakter, byly z ní hlášeny v širokém okolí viditelné pohyby vojsk, požáry, povodně, blížící se krupobití apod.

České Budějovice by nebyly Českými Budějovicemi bez Samsona. Dříve ho kryly koruny stromů, nyní je výrazným středem hlavního náměstí. Tak se říká barokní fontáně z r. 1720, největší toho druhu u nás. Tvůrcem je jindřichohradecký jezuita P. F. Baugut; postavu Samsona zápasícího se lvem vytvořil J. Dietrich.

Hlavní náměstí svým přesně čtvercovým půdorysem o stranách 133m představuje jedno z největších evropských náměstí a je vynikajícím architektonickým celkem. Celé je vroubeno souvisle loubím – a to již při tak velkém náměstí nemá asi obdoby vůbec. Pravoúhlé vyústění dvojice ulic v každém rohu náměstí svědčí o pečlivém provedení plánu města, založeného přemyslovskou kolonizací.



Ze sz. rohu náměstí jdeme několik metrů třídou 5. května a jsme u masných krámů. České Budějovice patří k těm málo městům, v nichž se zachovaly a jsou veřejnosti přístupné. Masné krámy slouží dnes jako adaptovaná restaurace, v níž dostanete Budvar, abyste věděli, že jste v „Budějcích“ - jihočesky řečeno, a ryby, aby vám připomněly centrum rybniční pánve.



Nejstarší částí raně historického osídlení města je zákoutí, kde stojí na břehu náhonu od Malše býv. dominikánský klášter s kostelem, raně gotický z 13.-14. století. Jeho kostel je vynikajícím dokladem architektury přemyslovské doby. Patří mezi našich několik ojedinělých gotických kostelů, při nichž bylo použito cihel.




Za řekou proti KNV Muzeum revolučního hnutí v jižních Čechách, denně 9-12, 13-17 hod. s vyjímkou pondělí a svátků. Za divadlem (vlevo) v Dukelské ul. vlastivědné muzeum, podávající obraz práce a lidu Jihočeského kraje, postavené jako nejstarší na českém jihu r. 1887 (pseudorenesančně), jeho průčelí je otevřeno na nám. 1. máje, kde je od r. 1972 bronzová socha V. I. Lenina, po pravém boku rozsáhlá budova Domu kultury ROH.

Směrem k vyústění Kanovnické ulice přijdeme k Malinovského třídě, obchodní tepně města, vedoucí k nádraží. Na domě čp. 10/23, který byl koncem 19. a začátkem 20. století Dělnickým domem (dnes bufet a restaurace Srdíčko), připomíná bronzová deska, že v tomto domě byl první sekretariát KSČ v Č. Budějovicích.

Výhledu z Černé věže vyrostl konkurent – vyhlídková kavárna Perla (v nejvyšším patře výškového domu, vpravo při silnici od Prahy, otevř. denně od 18 hod., v neděli od 15 hod.). Po okolí rybničné pánve, rámované horami, jimž vévodí Kleť, se můžete rozhlédnout po městě historickém i novém. Na jihu i na severu města vyrostla nová sídliště. Budějovičtí projektanti a stavbaři ukazují, jak je možno plošnou asanací nahrazovat staré, nehygienické, historicky bezcenné domy novou moderní výstavbou, která je příkladně esteticky a účelně skloubena s vlastním městem.

Perle vyroste ještě vyšší protějšek, nová dominanta Č. Budějovic, sedmnáctipodlažní hotel s vyhlídkovou restaurací.

Dnešní České Budějovice jsou kvetoucí metropolí jižních Čech, krajským městem s rozvinutým průmyslem. Směrem k Rudolfovu a k Suchému Vrbnu se rozrůstají průmyslové objekty. Tradiční je výroba strojírenských (Motor) a smaltovaných výrobků (Sfinx), piva a tužek, nově přibyl slévárenský závod Škodovky aj.

Velikostí jsou dnes Č. Budějovice se 77 tisíci obyvatel desátou obcí v republice. 


 
Pozn. Výše jsou úryvky z dobového průvodce po jižních Čechách z kapitoly České Budějovice. Zajímavé jsou především odstavce k tehdejší současné architektuře. Bude ta naše současná architektura ve městě popisována se stejným optimismem?

Přepis textu / Tomáš Zdvihal

2 komentáře:

  1. Na většině domů do 90. let 20. st. jsou vidět nějaké ideje, třebaže dnes již přežité či slepé. Nevím ale zdali se dá považovat za dnešní ideu ziskuchtivost.

    OdpovědětVymazat
  2. Thanks for sharing, I will bookmark and be back again










    Laserové pruvodce svetla

    OdpovědětVymazat